Panická porucha 4

Ahojík kamarádi...teda to je nádhera, když si konečně můžu vstát kdy chci a nemusím hned po ránu zasednout k učení :-) prostě paráda :-)Gabika, když budeš v tom posílání fotek, taky bych se ráda podívala :-) díkEduško, to máš pravdu, sice mamina nejsem, ale je fakt, že člověk pak má o hodně starostí víc. Viděla jsem to, když se narodil můj první synovec. Bylo to nádherné miminko a po dvou měsících dostal zápal mozkových blan. Doktoři vůbec nevěřili, že by se z toho mohl dostat, ale dnes už mu bude 7 a je zdravoučkej. Ale bylo to tehdy hrozný, když se někomu tak malýmu přihodí taková nemoc... Kolik je neteři? Mononukleóza taky není zrovna banální nemoc. Chudinka malá. Pokud já vím, je to onemocnění jater a člověk se nesmí vůbec namáhat a má přísnou dietu. Neteřinka bude ale určitě brzy v pohodě.

Když tady mluvíte o dětech. Musím za sebe říct, že jsem si od začátku těh. začala silně uvědomovat, že od početí až do smrti nastává další starost v životě. Dneska mi psala ségra, že má neteř mononukleozu a že je na tom špatně. Mám s tím starost a říkám si, že už teď budu mít strach o někoho dalšího a myslím si, že ten strach je mnohem větší než strach o sebe nebo o manžela apod. Co myslíte, maminky? :-)

Ahoj z hor.Miss, jen krátce.Souhlasím úplně se vším co napsala Dita, jen ještě pár slov.Jsem už starší a jestli něčeho lituju, tak jen toho, že jsem dětí neměla víc.Byly doby, kdy mě připadalo, že to nezvládnu, ale dnes vím, že bych to zvládla.Takže jsem dneska mohla mít svých dětí víc,třeba by mezi nima byla i holka.Jak psala Pajka, dnes mrzí mě to, že už je pozdě.Být mě o deset míň,šla bych do toho. Všichni tady víme,že když se musí, tak zvládnem všechno.A až se budeš zaobírat myšlenkama na dítě a ne sama sebou, věřím, že ti bude lepší.To je můj názor, ale rozhodnutí je na tobě.

Ahoj Pajka, asi máš pravdu, že hledám kopii svý terapeutky a to není moc dobře, jenomže já jsem si taky kdysi myslela že hold sa s tým nic nedá dělat a já budu celý život přežívat né žít, no právě ona mě naučila, jak zacházet s panikou a se všema úzkostma a já se cítila jako zdravý člověk, dokonce jako terapeut, který může radit a cítila jsem se hrozně šťastně a že mě nic nedokáže zlomit. No pak jsem odjela do Prahy a když se to objevilo znovu, tady tak jsem se zapřísala že to zvládnu sama, tak jak mě to učila, no a všechno jsem dělala na 150%, asi jsem to přeháněla, nechtěla jsem sklamat a teď jsem prostě úplně stratila svoji spontánnost a to mě trápi nejvíc. Nedokážu se do ničeho zapojit naplno, tak jako dříve. Panika nebo strachy mi problém nedělají, já vím jak ji zvládnout, ale hold mě trápi to, že když něco dělám, nedělám to spontánně, nebo když mluvím, to taky nedokážu. Prostě psycho a myslím si, že jediný člověk který mi dokáže pomoct je prostě Ona, ale vím že jsem na ní až moc fixovaná a to není dobře :-(( Přítel včera říkal, že se to pokusíme zvládnout a že mi taky pomůže někoho najít, tak uvidíme a že kdyby jsem se vrátila, udělala by jsem krok zpátky a stratila všechno co jsem si tady vybudovala a to je pravda...

Ahojtetak na tohle mi nedá nereagovat,MISSečko i přes tvé prvotní rozporuplné pocity,ti moc gratuluju a přeju ať vše co nejlépe zvládáš.Tohle téma jsme tu častokrát řešili, i já v sobě dost poslední dobou řeším svou připravenost.Prostě to přišlo,tak to tak asi mělo být, a pokud by tvoje tělo na to nebylo připravené,určitě by se ti tam zárodeček tvého maličkého neuhnízdil,prostě už je tvojí součástí a chce být s maminou,která bude skvělá a hlavně milující.Mějte se :-))

Miss, taky gratuluju!

Zuzano, nemám terapeuta, moc jim nevěřím, nepotkala jsem, ale ani nehledala nikoho, kdo by mi dal impuls jít do terapie a tak si vše sama skládám do mozaiky na základě zkušeností a toho, co jsem se kdysi učila na VŠ a co říkají odborníci. Skupinovou terapií je pro mě tenhle chat. Je logické, že čekáš, na co sis zvykla, ale v tom právě je asi Tvůj problém. Kopii své terapeutky nenajdeš. Nevím, jak může fungovat terapie přes internet, ale dokážu si to představit. Záleží jakou cestu psychoterapeut zvolí. Masáž nebo hypnóza by tak asi nešly, zhavaruje net a nemá člověka kdo probrat z hypnózy, průšvih... :) ale jiné druhy terapie, proč ne? Na dálku jsem myslela právě tak... Připadá mi, že potřebuješ být v kontaktu s někým, kdo má autoritu, komu stoprocentně věříš a to ta Tvá původní terapeutka jednoznačně je. Tedy otázka formy.Jak jsem na tom já? Nějak jsem přesvědčená, že tak zlé, jak to bylo před 5 lety už by to nikdy nemělo být, protože tehdy mě ničila i má nevědomost. Teď o PP vím mnohem víc, takže mohu více projevů ovlivnit, lépe dostat pod kontrolu, už tak neplaším, dokážu víc relaxovat, bojovat humorem i jinak. Někdy je to makačka, ale nelámu to přes koleno, nepřemýšlím o tom, jestli a kdy se docela uzdravím, nestresuju se tím. Snažím se užít si přítomnosti a těšit se, na to, co mě ještě čeká. Jako každému ani mně se to nedaří naplnit, ale je to cesta. Už si nekladu otázky typu "Proč právě já?", jsem taková, úzkost ke mně patří snad od narození, tak se s ní učím žít tak, aby mi život neotrávila a nepřipravila mě ani mé okolí o radosti a vše krásné, co k životu patří.

Miss poslala som.No dnes som fakt akosi mimo.Dobreze si hlavu nezabudnem.Nemohla som skor reagovat(halooooo posli foto-inak som sa zasmiala)lebo som bola so susedkou kurit vonku.A este tu bola dcera nehccela ma pustit.Tak ja len tolko aby si vedela.paaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Gabika napisala som ti mailik, odpovedz mi na nho, zaujima ma to, detičky más ukažkové, NADHERNE, ukaž aj babam, fakt ma Gabika krasne dietky:)posielam im cmuk:)

Miss ja som taka pripecena no teraz som ti ich uz poslala.Prepac pa.

HALOOOO GABIKA FOTKY POSLIII:)

Gabika poslala si mi mail, ale fotky si mi nepripojila:(

Miss poslala som ti mail tak sup sa kukni a napis.

Ha, ta už sem s tím klavírem pro dnešek sekl. Moc sem se toho nenaučil :-) ale snad to vykompenzuju tím Chopinem, měl sem ho zítra umět jenom zvlášť. Jo a Dituško, poslal sem ti na e-mail toho Chopina snad to tak bude lepší.

Ďakujem babenky moje zlatunké, ďakujem osudu, že ma zavial na tento chat ku Vám, GABIKA CHCEM NA FOTKACH DETICKY,POSLI MI PROSIM VSETKY EMAILOM, takže sme v podstate na tom podobne, ja som dnes v cca 17-20 dni a 2 dni som bez AD, dneska som si na nete vyratvala cez kalkulacku datum porodu, tak vychadza na den kedy ma narodky moja máti:))alebo 1. oktober, teraz som umývala riad a povedala som si brusku, neboj mojo ja ta už teraz lubim:)musim zmenit hodnoty a dufat že ma z prace nevyrazia ak sa to dozvedia a anejako to bábo vychovam:)Dituš diky aj za tvoje slová, zasmiala som sa nad vetou: Plod už bude mat 3 roky:),citim sa mlada, nezodpovedna, mala som volnomyslienkarske plany, ale osud chce aby som sa zmenila, tak naco zasahovat do prirody, kamoska otehotnela v 15 nastich a dieta si nechala, chlapcek ma velmi dobru povahu, fakt asi nie je na to ked k vam pride dieta a povie vam že vas strasne lubi, chcem to zaživat tiež, chcem aby ten cloviecik spoznal krasy života, aby spoznal materinsku lasku, aj lasku partnersku, nech pride na svet ak život tak chce...dneska už v pohode ale prvý týžden som mala take prenmenzesove stavy prsia strasne boleli a teraz už sa citim v pohode, dokonca mi vcerajsie milovanie odohnalo tie bolesti podbruska, cela som sa uvolnila a tesi ma že bez AD si konecne poriadne vychutnam sex:))vcerajsi bol na 1nučku s *:)

Baby boli ste na tejto stranke?www.edusan.sk ak nie tak mrknite je tam toho vela co by vas mozno zaujalo.Dajte vediet.pa

Eduš, pošli,jojo...dík.

Miss mna tiez bolievalo v podbrusku a mavala som krce.Ale po tretom mesiaci to preslo.Prve tri mesiace su pre dieta dolezite.Ja som dva mesiace brala AD ked som zistila ze som tehotna.A keby si videla toho nezbednika.Dieta je nadherna vec.Ak chces tak ti poslem moje deti na foto aj krpca uvidis.Byvalo aj mne na prd ked som lieky nebrala ale to vsetko zvladnes len si to musis teraz usporiadat.Teraz ti je zle viac lebo si velmi rozrusena tak pekne dychaj a oddychuj.Ozaj ja som bola tiez velmi citliva stale som revala a potrebovala som niekoho pri sebe.Neboj bude to v pohode.

Miss, mně bolelo břicho jako na menses prvních 12. týdnů, je to od toho, jak se ti zvětšuje děloha a prokrvuje se, takže je to normální. Můžeš i špinit nebo krvácet, to jdi raději hned k doktoru, ale nemusí to znamenat hned potrat. Já to měla na začátku a bylo to od hematomu v děloze, to je častý problém, takže se nestrachuj.

Miss, to je normální, neplaš! Jedná se o velkou změnu v organismu, nicméně o přírodou řízenou a normální!! Pokud bys krvácela a měla bolesti, hned k Dr. JInak není duvod PANIKAŘIT:-).MAMA tvoja , to je taky dobrá podpora, že? Sice je jasné, že se bojí, ale měla by si to nechat vysvětlit tebou, ktera o tom víc ví. A už vůbec by tě neměla víc plašit, než se plašíš ty sama. Hlavně se snaž tak moc nepozorovat. Zkus si ze sebe dělat srandu. Na mě když přijdou prdlý myšlenky, v duchu si je snažím zahnat nějakou sprostou větou a pomáhá to! jo a psychika se v těhot. mění taky, jde zas o hormony. Navíc když vysadilas, nediv se , že přijdou ataky.Taky.:-)))Však zas odejdou.papa