PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Míšo, to s lampičkou taky tak máme :-), ale on už rezignoval, ani se neptá, do kdy jsem četla. Někdy mě napadá, že zkusím zhasnout, jestli nebude prosit, abych rozsvítila :-)))
Michalka se na svůj věk chová dospěle. Není to podle mě jen o empatii, ale i zralosti. Okolnosti i způsob, jakým jsi ji zasvětila do problémů, ji pophnal k dospělosti, ale v dobrém smyslu. Osobnost. Připomíná mi nejstarího syna, který mi byl v dětském věku taky v mnohém poradcem a oporou. Zejména v období kolem rozvodu. I dnes si za ním chodím o radu nebo vyslechnout jeho názor, je rozvážný a rozumný. Ale měl a občas ještě i má své "blbnoucí" období, kdy odmítá jiný než svůj názor třeba jen vyslechnout. A rady se někdy pokouší přepísknout až k mé převýchově. Z mých 3 dětí je možná nejmoudřejší, nejschopnější, ale nejméně chápe PP a agoru, těm dvěma mladším v tomhle směru naopak tleskám. Zkrátka dokonalost není...a podle mě dobře, že není, nebylo by, o co usilovat...

Oli, a co kdyby sis dala hadr na hlavu a nohy ponořila do lavóru s chladnou vodou? Střed těla už by pak nějak dotermoreguloval do optima... :-)

Holky, nezoufejte na d jednorázovými nevolnostmi. Zapomeňte na ně v okamžiku, jakmile ji překonáte. I zdravým lidem je občas líp a jindy hůř. Tropické horko je většině lidí nepříjemné, nevyspanost oslabí každého, velký úklid rozbolí téměř každou ženskou atd...

Jitko, nevím, psala jsem webmasterovi, možná si vzal dovolenou anebo má agorofobickou ataku a nechodí ani na pc... Uvidíme, vydržíme, je čas dovolených...

oprava - něco hořkého

Míšo,
opravdu mám někdy častěji někdy bohužel míň, ale mám, s manželem dost srandy. Škoda, že se mně už nechtějí jeho i synovi výroky zapisovat, za břicha byste se tu popadaly :) Ale z toho se manžel uzavře do toho svého, jak včera nazval, autismu a x hodin ho nesmím otravovat, tak to já pak jen "tlošíčku".
Stejně jako Ty Tvé dceři, tak i já našemu 15-tiletému Radimovi také hodně věcí vysvětluji. Moje matka do teď, pokud něco zaslechne, jen kroutí hlavou nebo má blbé připomínky. Tak se snažíme, aby příště nic nezaslechla, když prochází po verandě a máme tam z kuchyně otevřené dveře. Ale z klukem rozhodně mluvím téměř o všem a už to přineslo stokrát ovoce. Dětská doktorka ho už v 11 letech označila za kluka s velkým všeobecným přehledem. I když má ve škole trojky od vrchu až dolů a jedničky jen z nauk a z dějepisu, tak je přesto přemýšlivý kluk. Zažil si jak ve škole, tak se svojí poruchou imunity dost na to, aby se učil obrnit se a bránit se výpadům hlupáků, kteří už u něj opravdu nemají šanci :)

Opět zamračený den, tak jdu převlékat povlečení atd. Pá a vyhledávejte i humor, mně strašně moc poméhá. ... Včera jsem po dlouhé době viděla moji druhou sestřenici /naše babičky byly sestry/. Tvářila se opět, jako by snědla něco horčkého či zkaženého, prostě brrr! Ale hl. že se podruhé rozvedla, že jí zůstal barák jak hrad, že si koupila nové terénní fáro a že dře ve své firmě od úsvitu do noci. Ale to lidské a teplé z ní úplně vyprchalo. Je už stejně studená jako její matka, a pak že se výchova nepodílí na dalším životě jedince. Ba jo, a jak!

Dito,jak dlouho uz beres ten Apoparox?...dnes sem se rano probudila a kdyz sem ho uvidela na stole,bylo my z nej uzko,vubec se my do nej nechtelo,ale na konec jsem to zvladla,ted my je zase chvilema hur a lip...v noci sem mela mensi zachvat,kterej me tak nak vycerpal a jediny na co myslim je, at uz je to vsechno za mnou...
Drzim tady kazdymu palecky,urcite si zaslouzime lepsi zivot,nez tohleto prezivani ze dne na den...

ahoj vsichni, tak jsem mela rano radost, ze jsem bez neurolu a citim se dobre, jenomze pred chvilkou jsem prisla domu a maly ma opet potize se strevama... uz asi tri tydny chodime po doktorech, ma porad zelene kakani, laborka nastesti negativni, tak ma nejake kapicky. vzdy to na par dni zabere a pak zase..Tak me to nejak rozhodilo, zase spatne myslenky....chjooo:(mam jit za chvilku s kamoskama na obed, ale po pravde se mi vubec nechce...

Hanko, jakže to tam psal ten Janíček, že činností člověk vlastně utíká svému strachu nebo tak nějak?
Tak mám posekáno, zaseto, vypleto, uklizeno, teď něco pojím a přečtu si včerejší noviny, co přinesl večer syn.
Hani, já se zádama a s páteří za totáče jezdila každý rok do lázní a taky mi bylo řečeno, že se nemám namáhat a nosit v každý ruce maximálně kilo.
Teď při pletí a vytírání lezu po čtyřech, protože jinak to už ani neumím. Tak dvakrát třikrát do roka se mi stane, že při nějakém pohybu se mi blokne buď krk nebo bederní, a to potom už vím že tři dny budu brečet bolestí , z postele polezu složitě po čtyřech, potom budu chodit dva týdny o holi a ono to vždycky nějak přejde. Nalípnu si na postižené místo náplat Tissugel a vsugerovávám si, že to bude dobrý.
Taky se bojím těch veder, takže už teď právě chci dokončit všechny venkovní práce, abych potom mohla být zalezlá za zataženými závěsy a s mokrým hadrem na hlavě.
Jo holky, jak se člověk nevyspí,čím je starší tak tím delší potřebuje čas, aby se vzpamatoval.
Obdivuju maminky s malými dětmi, které kromě dětí zvládají pp i agoru.
Všichni se držte...

Ahoj.
A taky Deina, Renča a Jenda...

Bude ta 7. PP nebo se to někde zaseklo?

...oprava: pépÁci...pepící sem žádní snad ani nikdy nepsali,nebo jo?

Jano,to máš pravdu,že právě kvůli strachu z nežád.účinků to často lidi vzdají.Já taky napřed na kelímek s Apoušem tehdy jen pár dní po očku zírala,ale pak jsem se prostě náhle odhodlala, protože bylo zjevné,že sama od sebe se z toho nedostanu,zvlášt když převažovaly v hojné míře fyzické průvodní znaky téhle psycho poruchy:-).jjo...brrr.

Hanko,vůbec si ted právě říkám,jak bych dnes za stavu vyčerpání z vlastně čtyřleté minimální vyspanosti bez AD tablety na tom byla,asi už bych nebyla,fakt.I s nimi mám občasné ES a motáky z nervů a únavy,natož bez.Včera jsem ještě byla docela plná energie a ted po dnešní vydařené noci:-( se jen přemlouvám být ve formě a nevím ,co dřív.Zda konečně dožehlit,či stáhnout povlečení,či vyluxovat a umýt podlahy...a vše je třeba udělat.A už se to v palici motá a cítím napnelismus.Psala jsem ráno sos dědovi,zda by nemohl přijít pro holky tady kolem aspon na chvíli ven,tak přišel,ale v patách za ním déšt:-(,jak naschvál.Ale nakonec vyrazili,já ted chvíli jen sedla,že sem pisnu a napiju se a jdu na to.Ale nejradši bych chráááááápala.Odpoledne se chce se mnou sejít kamarádka,co neměla 7 měsíců čas :-)se ozvat.Tak snad poručím větru dešti a hlavně slunci,at nám na cestu nelije.Taky potřebuju obejít své oblíbené tři sekáče,jaksi mi ty holky rostou nebo co.
Zatím čau všem.

Jakpak se má Ibri,Eva R. ,Judita,Dandy,Karel,Romanovci... a ostatní staří dobří pépíci...by mě zajímalo.

Ahoj Dito,ja vim,ze sem si to pohnojila,ale brala sem AD poprvy a kdyz se my proste udelalo lip,tak sem si rekla a ted to uz zvladnu sama...bohuzel to byl omyl.Pred tim my byl prvne nasazenej Citalopram,kterej sem neprekousla,mela sem v noci hrozny zachvaty a celkove my bylo 100krat hur,pak sem prave dostala Apo-Parox,kterej byl oproti tomu predchozimu o neco lepsi...tak se to nak vydrzela a zacalo my byt lip,po pravde ted si to ale nevybavim a prijde my jako kdybych to zazivala poprvy a to ze to ma bejt normalni,stejne my to dela velky problemy...myslim si ze hodne lidicek ktery trpi PP nebo AGO a zacnou brat AD,tak se s nezadoucima ucinkama spatne vyrovnavaj a hodnekrat to i vzdaj...ono je neco jinyho kdyz je clovek co se tyce psychiky zdravej a bere treba neco na bolesti a udelaj mu spatne,tak se stim urcite vyporada lip nez panikar...ja kdyz jsem byla zdrava,tak me naka bolest hlavy nebo chripka nerozhazela,ted si pripadam jak chodici mrtvola,jestli my rozumis...ale jinak diky za tvoji odpoved,ono si precist,ze je to vlastne vsechno v poradku,tak nak trochu zabere...

Ahoj holky ,já včera vycídila jak já říkám tu naši chalupu a výsledek,v noci záda jako blázen,šup na berana a nějak i žlučník,no hlavně ,že vím od autonehody,že se mám vyhýbat luxování,vytírání,hrabání ,ale copak to jde?Normálně vytírám ten náš prostor po 4,což jsem včera neudělala a dobře mi tak.Tak jsem jak zpráskaná,ale to se poddá,zvyšování Seropramu nic moc,nemůžu spát.Oli ty jsi také dříč,já chci dnes natřít nábytek ve verandě a už dnes mám hrůzu z těch veder.Natali odjíždí v neděli na 14 dní na tábor,a já budu dělat,tedy doufám.Dituško já když se nevyspím,tak to je hrůza,já musím mít svých kojeneckých min.6-8hodin,jinak se mnou není nic.Brandýs hlásí 15C,a o víkendu no nevím,nevím.

Ahoj Míšo,nemáš zač:-).Máme se pořád stejně,takový kolotoček.Ted ale asi nastanou moje horší dny,neb mi z nevyspání a stresu tady z toh všeho začly asi náběhy na atky,či co. PO třech letech.V noci jsem si spala a najednou začla J s L řvát ,já se šokem vzbudila a až usly,šla jsme si lehnout k J do postele,at se vyspím,ona zůstala u nás.No a za chvíli pocot na zvrcení,lehké chladné mravenčení v končetinách,kolem pusy,za krkem a porstě divno.za cvíli přešlo,za okamžik to samé.Dala jsem si Gelsemko a po chvíli usla.A dnes se uvidí.Zatím jsme úplně mimo.To nevyspání dělá už asi svoje.A přes den taky ne,J totiž dělá naschvály a nechce odpol usínat,sáče,huláká.A kyž už L usne,tak zas se vzbudí ve chvíli,kdy my s J lehnem.A ta beznaděj tohle změnit už začíná dělat svoje.Muž taky šílí,ale ráno za tím vším zabouchne vrátka ,kdežto já v tom jsem stále.Úděl většiny maminek.
Také vítám nové "tváře".

S náhlým víkendovým oteplením se může přihoršit kardiakům atd. a lidem psychicky labilním:-)...psali ve zpr.o počasí.Ted je 13 st. a za dva dny má být přes den 40 na slunci...taky počasí zralý na prášek.

Jdu se plížit bytem a udělat nějakou snídaniču,ahojte.

Dobré ráno všem, teda Míšo , psát ve tři ráno, to je síla, to já už pomalu vstávám. Jsem vzhůru od čtyř a ve třičtvrtě na pět jsem vylezla a pracuju , ale v osm večer už jsem v posteli. Ale to je asi tím, že máte tu restauraci, že. Máš skvělou dcerku, a jak si vzpomínám matně taky moc hezky píšeš
o synkovi Šimonkovi.
Svůj svátek jsem prožila jako jakýkoliv jiný den, ale těch gratulací, co jsem dostala od vás, tolik jsem jich nedostala za celý život a připadala jsem si strašně důležitě.
Vítám mezi nám nové panikářky a agorky, jinak já sem taky ještě nepíšu dlouho a diskuse je super a pomáhá.
Dnes a zítra chci dodělat potřebné práce na zahradě a jakmile bude nad 30, budu chcíplá a zalezlá doma. Pajko, mě by pomohlo jedině trávit ta vedra p o d vodou. Barák je ze sedmdesátých let, původně stavěný jako chata, tenké zdi, obrovská okna všude, tudíž jako ve skleníku a nelze uniknout, protože není ani podsklepený /jen prostor asi 2x2 metry bez oken, kam se leze po žebříku a tam coby agorka nelezu/. Takže zbývá ventilátor a mokrý hadr.
xxx, zdravím tě, děláš pokroky a ty strachy o své blízké znám taky moc dobře...
Hani, jaký počet dívenek čekáš dneska???
zatím všem pěkný den, jdu sekat trávu..

Míšo a holky,
teď jsem se rozesmála. Manžel usíná a já se ho ptám, proč je vždy k večeru tak cholerický - prý potřebuje svůj klidný autistický koutek a my ho z něj vyrušujeme:) Ale prý si to nemáme brát osobně, prostě potřebuje svoji dávku klídku.
A teď mně právě říká z polo spánku: "Mámo, že máš pořád co psát? To děláš zase poradkyni po internetu?" ... počítač máme bohužel v ložnici - v největší místnosti, jinde se nevešel.

Ahoj všem,
xxx -nevím,myslím,že ty z nás máš tu nej,nej péči,muže,rodinu co tě chápe apod.a nemáš vůbec důvod se o ně takhle přehnaně bát,nevím ,co bys dělala,kdyby ti tvoje rodina nepomohla v ničem a ještě jsi poslouchala,že jsi líná a at si nevymýšlíš blbosti,že vše chce a jde překonat vůli, jako to mám já,nevím,nevím.A to to máš krátkou dobu,myslím,že nemáš nejmenší důvod.Já často musím řešit v rodině strachy o druhé a chlácholit ségru,která má postiženou dceru,ale já z jejich pohledu nemám nárok,to že nezvládám obchody apod.to že mám blbé stavy je z jejich pohledu můj boj a moje neschopnost a musím chtít a půjde to ..........prý.Leni já bych klidně přibírala,ale nic po Seropramu,škoda.Hlavně at je ti líp,kila vysportuješ,neboj.

Nemám sílu to všechno číst, protože Vy jste neskutečné spisovatelky:-) Jen k tomu Prothiadenu...doktor mně ho také předepsal, cítím se po něm celkem v pohodě. Jediné co mě na něm vadí je to, že po něm kynu jak buchta po Prdopeči. Stává se ze mě síla valivá a nejde to zastavit. To že jsem si musela pořídit vetší podprdy, to mě celkem potěšilo. S pozadím je to ovšem katastrofaaa. Připadám si jako čuník:-)

Lenko, Ty nikdy nezklameš :-))) čest breptákově památce...

Vero, takový pocit jsme tu zažili poprvé všichni. Němý úžas, že ne jen já, ale takové davy. Jsi mladinká a začala ses brzy léčit, budš v pořádku, už teď nedovoluješ PP, aby Ti kazila život. :-)

a také se připojuji s přáním všeho nejlepšího k svátku Olze.

Pajko,

moc ti děkuju za povzbuzující zprávičku..Jsem ráda, že jsem Vás našla..alespoň už na tzo nejsem doma sama..

Ahooooj lidičkové:-)Zdraví Řepákov:-)
Tak jak se máte?? Doufám, že dobře a že úspešně dáváte té Pepinaté potfoře na prdel. Já to tak nějak zvládám, ale pořád s práškama. Příští týden bychom měli jet do Chorvatska, tak jsem zvědavá jestli tam pojedeme čtyři nebo jestli potáhnu na hrbu tu svojí PePinu. Nejstarší syn už s námi nechce, prý se musí připravit na tu Ameriku a taky se mi bude prý starato zvířátka... no doufám, že náš byt bude v pořádku až se vrátíme:-))
Ještě vám musím napsat jednu veselou příhodu s nebožtíkem andulákem Pepínou. Dneska jsme si v práci na něj vzpomněli. Měla jsem ho zezačátku co jsem si ho pořídila v práci, takže jsme na něj měli i při malování dostatek času, abychom ho naučili mluvit. Kromě svého jména uměl říkat i třistatřicettři stříbrných stříkaček... ty prase... miláčku... a jednou si ze dvou slov složil jedno- učili jsme ho brepto a ptáku, až jeho přičiněním vznikl "brepták". Jednou když byl puštěný, tak přišel do dílny náš holohlavý šéf a Pepíňo ho letěl s velkou slávou přivítat. Chtěl mu, nic zlého netušíc, přistát na hlavě. Tam se mu ovšem rozjely nožičky a se slovy" ty prdelko moje" se klouzal dolů k nosu. V tu chvíli se celá dílna válela smíchy i se šéfem:-)
Přeji Olze k svátku také všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví a štěstí:-)