Ulcerozní kolitida

Ahoj Stano a ostatní ! Musím říct, že jsem ráda, že se tady můžu vždycky "vymluvit" a dostane se mi i povzbuzení :-) Po třech letech, kdy neustále bojujeme s touto nemocí jsem se s ní už smířila... přítel ještě tolik ne, ale já se mu to snažím opravdu ulehčovat. V poslední době hodně myslím na budoucnost. Chtěli bychom se časem vzít a mít děti. Někteří lidé ale říkají, že muž, který má tuto nemoc, mívá také velké problémy s plodností a není vůbec jisté, že děti může mít. Mohli byste mi prosím někdo říct, jestli je to pravda popř. kde bych se mohla o tomto dozvědět nějaké informace ? Děkuji !

Ahoj Stáňo a Zdeňko, jelikož jsem v tomto (UK) nováček, a protože jsem o této nemoci nikdy předtím neslyšela a ani nevěděla o co jde, tak Vám chci moc poděkovat za rady. Zatím se cítím dobře, doufám, že to takhle vydrží co nejdéle.Přeju Vám hodně zdravíčka.Zatím ahoj, Iva.

Ahoj Ivo. Je pravda ,že v období klidu můžeš jíst skoro všechno.Z vlastní zkušenosti vím ,že čím méně jím nestravitelné vlákniny, tak je mi líp.Zkus si nějaký čas psát co jíš,v kolik hodin,jaké množství a jakou jsi po tom měla reakci .Tak se dá lehce zjistit co ti vadí a co dobře snášíš.Zatím ahoj Stáňa

Ahoj Ivo, zdravím Tebe a všechny spolubojovníky. Ohledně té bezezbytkové diety - držím ji vždy v akutním stadiu /aby bylo střevo co nejméně namáhané trávením/, jinak jím skoro všechno. Snažím se vyhýbat smaženým a tučným jídlům. Mám 28 let a UC trpím už 14 roků. Užívala jsem Sulfasalazin, později Salofalk a teď nově Asacol. Chtěla bych otěhotnět, ale lékaři říkají, že nejméně první 3 měsíce bych měla být bez léků a v klidovém stadiu, což se mě momentálně moc nedaří.

Ahoj Stáni,díky moc za odpověď, knížku si určitě seženu. Překvapila mě ta dieta - ptala jsem se doktora, zda se mám vyvarovat některých potravin, řekl mi, že není důvod, že můžu jíst prakticky cokoliv. Taky bych se chtela zeptat, pokud beru Asacol a chtěla bych cca za rok až dva otěhotnět, nebude mi v tom tohle bránit? Slyšela jsem, že těhotenství s tímto oněmocněním je komplikovanější. Ale předpokládám, že je to způsobeno v horším stadiu nemoci vysokým dávkováním léků a tím i nižší možnosti počít.Děkuju za odpověď. Iva

ahojIvo. Idiopatická proktokolitida a UK je totéž. Idio.prok.je odbornější název pro toto nemoc ,která vždy postihuje konečník a část tlustého střeva. UK se rozděluje podle závažnosti na formu lehkou.střední a těžkou. Lehkou formu máš ty .protože tato příznaky tomu odpovídají. Buď v pohodě Asacol při této formě docela dobře zabírá,ale musíš držet bezezbytkovou dietu.Doporučuji ti sehnat si ,,DIETU" od dr.Kohouta a dr.Pavlíčkové.Měj se fajn Stana

Zdravím všechny s touto nemoci, mám ji asi 3 roky ,podle předchozích příspěvků si myslím, že ji mám asi v mírnější formě , oběvuje si mi asi tak jednou za třičtvrtě roku a když mi doktor nasadí vyšší dávky nebo kapačky , prakticky okamžitě zabírají a mám po starostech. Vedlejší problémy kromě úporných průjmů a krve a snad na závěr i křečí v břiše nemám žádné. Proto jsem byla dost překvapena takovou depresí a zoufalstvím . Já jsem asi založená optimisticky a pořád doufám , že něco objevím ,co mi pomůže. Začala jsem užívat ALVECO - směs bylin ,která údajně pomáhá zlepšovat stav lidí , kteří mají chornické nemoci a píší tam i o UK . Taky jsem si přečetla doporučení užívat Actimel , tak to zkouším, zatím jsem v pohodě , jak dlouho to nevím. Od února užívám novéléky Budenofalk , je to hormon , který má velmi málo vedlejších účinků , šetří ostatní orgány v těle, působí na rozhraní mezi tenkým a tlustým střevem a opravdu po delším používání neshledávám žádné vedl. účinky např. proti Prednisolu to se nedá srovnat .Měla jsem měsíčkovitou tvář a přibrala jsem dost kilo. Teď doufám, že se mi ten lék i sníží - užívám jej 2 ráno a potom pentázu 3x denně.Pokud máte někdo zkušenosti s těmi bylinami nebo Budenofalkem , tak mi napište a začala jsem chodit do jogy - prý také pomáhá , protože já to mám určitě stresového původu i když můj lékař tvrdí , že se to nikdy nepotvrdilo a že mám sníženou imunity ve střevech a rozbouří se mi to, když mám v těle infekci, ale já nevěřím. Mějte se . Lenka

Ahoj všem, letos v létě mi lékař diagnostikoval idipatickou proktokolitidu. Mám občas průjmy(i krvavé), bolesti břicha, hlavně pravého podbřišku - toto trvá už několik let. Vždycky mě léčili na podezření na zánět slepého střeva, až mi ho před třemi lety vykuchli, ale problémy trvaly dál. Lékař ani po koloskopii nezjistil žádný problém. Zkusila jsem jiného lékaře, ten mi po rektoskopickém vyšetření oznámil tuto nemoc. Prý je to v klidovém stadiu a mám brát jen 2x denně Asacol. Chci se zeptat, zda by mi někdo poradil, zda tato nemoc je totožná s UK, nebo jde o neco jiného..? Díky. Iva.

Ahoj Stani,moc dekuji za odpoved.V nejblizzsi dobe tehotenstvi neplanuji,ale uz se na to chci pomalu pripravit.Za 2 roky by to uz pripadalo v uvahu,proto sbiram zkusenosti jiz nyni.Do te doby chci prasky snizit na minimum a zkusit vse zvladat bez prednisonu.Momentalne mi je fajn, tak si toho uzivam.Zdravicko Tobe i Tvym holcickam preje Mirka

Ahoj Mirko. Od 1987 jsem měla problémy(průjmy,bolesti břicha atd).Nevěnovala jsem tomu moc pozornosti.Asi nikdo netušil,že už v té době šlo oUK. V 1988 jsem porodila zdravou dceru,ale celé těhotenství jsem měla průjem.( nebrala jsem ovšem žádné léky).V 1994 jsem porodila druhou dceru. V té době začaly zdravotní potíže.( cholecistektomie,zánět slinivky břišní,zhoršení průjmů)Až v 2000 mi diagnostikovali UK.Myslím si,že i s UK může být žena těhotná,ale po dohodě s gastroenterologem. Hodně šťastných dnů přeje Stáňa

Ahoj Barčo.Chápu ,že jsi mladá a chceš užívat života. Ale veř mi.že Tvůj přítel také. Bohužel tato odporná nemoc silně ničí chuť do jakékoli činnosti.Já mám UK přes 2 roky.V období vzplanutí mám vztek na celý svět,ale není mi to nic platné.V období klidu je mi docela fajn,ale stále se obávám toho,kdy to zase příjde.Sama se snažím spřátelit s touto hnusnou nemocí ,ale...Prosím buď trpelivá a milá ke svému příteli ,protože to je to jediné co můžeš dělat.On se s tím musí vyrovnat sám.Asi to bude nejaký čas trvat,ale věř ,že to zvládne!

Ahoj orfranico,diky moc za odpoved,ani jsem zadnou reakci necekala, rikala jsem si ze pri mem stesti mam tuhle hnusotu snad jen ja,jsem rada ze ted jsi vpohode,treba se mi taky zadari.Mazu taky kortikoidama,mam zasobu dehtovych masti a dehtovych koupeli,pak zas promastujicich masti,vyuzivala jsem antibiotika a antihistaminika a stejne se me lidi stitej podat ruku a deti nechtej pohladit,manzel vari,pere,uklizi a taky mi treba myje vlasy protoze dle doporuceni lekaru nesmi ruce a nohy do styku vpodstate s nicim,takze je u nas fakt veselo.Jak rika muj bratr, nekdo si to holt umi zaridit!No nic, dala jsi mi krapet nadeje, tak treba to taky jednou odejde.Koncim,jdu si pripravit dehet!

Ahoj Renato, takový ohavný a bolavý ekzém na rukách a nohách jsem měla asi rok, nepomohlo nic. Pouze kortikoidní mastičky (Kuterid), ale když jsem je přestala používat, ekzém se okamžitě vrátil. V červnu jsem strávila 2 týdny u moře, ekzém je pryč, snad už navždy. Vadil mi hlavně v práci, občas musím někomu podat ruku apod., a to byly potom komplexy. Taky můžu konečně do bazénu :-)))Někde na internetu (možná na Doktorce?) jsem četla, že s UC souvisí ekzém s názvem lichen ruber planus. Ale s žádným doktorem jsem o tom nemluvila, tak nevím.Moc Ti asi neporadím, chce to trpělivost, slunce, moře nebo hory. Doufám, že se ho taky jednou zbavíš, přesně vím, co prožíváš za utrpení.

Ahoj Lado,četla jsem o Tvojí zkušenosti s Wobenzymem,a musím se k Tobě přidat. Měla jsem stejné problémy.UK mám již 2 roky.Je to začarovaný kruh.Byla bych ráda, kdyby někdo se stejným problémem podadil účinnou dietu jak v období klidu tak i ve stádiu zhoršení. Předem mockrát děkuji, protože tahle nemoc dost působí i na psychiku. Stáňa

ahoj vsichni,pisu poprve,mam diagnostikovanou ulcer.kolitidu asi rok,nyni jsem v remisi a je mi docela fajn,jen se objevil dalsi problem,na rukou i chodidlech se mi zacaly tvorit jakesi hnisave puchyrky,zaroven se kuze loupe,praska a boli,fakt nic moc,nemam presne stanovenou diagnozu z kozniho,zatim,ale pry to muze souviset s uk,ma nekdo z vas podobnou zkusenost?Pomaha neco?Mam deti,umite si predstavit,jak zvladam je a domacnost!Diky moc

U mě propukla UC cca 3/4 roku poté, co jsem přestala kouřit. Předtím jsem kouřila 4 roky docela vydatně. Když k tomu ještě přičtu braní hormonální antikoncepce (taky 4 roky), nemůžu se divit, že jsem takhle dopadla.Tahle nemoc nevzniká bez příčiny, jak tvrdí doktoři. Hlavním viníkem jsou psychické problémy a strach (z čehokoli).

Ahoj Báro. Je strašně důležité jak se člověk postaví k problému. Já jsem měla celou dobu dospívání zdravotní problémy, kámošky lítaly po diskotékách a já tvrdla třeba měsíc ve špitále. To co jsem prožívala se strašně hodně měnilo, prošla jsem snad všechny stadia, od lítosti, přes naštvanost "proč já" až po nějaké vyrovnání nebo smíření. Tak v naší rodině (bezdětné, což je taky problém) jsem prostě fňukna byla já. Manžel neměl ani chřipku a co to je bolest hlavy taky nevěděl. No a naráz se to všechno změnilo. Já se přestala starat o své problémy, protože mi naráz přišly strašně malicherné. V nějaké literatuře jsem četla, že je souvislost mezi UK a tím, že přestal kouřit. Tělo se při odvykání dostalo do strašného stresu i když hlava si to moc nepřipouští. Manžel byl dost zvláštně vychovaný, prostě každý na svém písečku a pokud je problém tak problém je jeho. Dostat ho z té jeho ulity to byla dost dřina. Navíc on doktory fakt nemusí. Nesnáší ani seriály z nemocnice - krev, bílé pláště. Když si představím jak se musel cítit při těch dost nepříjemných vyšetřením tlustého střeva - tak nazdar. Ani se moc nedivím, že nemluvil. Prostě on dokud si to nějak nepřebere tak ani ťuk. Ticho po pěšině. O to víc jsem se nervovala já. Já si chodila za jeho lékařem pokecat, protože mi nebylo jasné jak může tělo žít z jednoho krajíce chleba s máslem za den. Potom jsem přestala do něho vrtat, ať se mnou mluví atd. A ono se to nějak začalo lepšit samo. Možná si uvědomil, že je to s ním hodně vážné (v té době opravdu bylo). Doktor pohrozil nemocnicí a bylo to. Léky bere pořád. Povídala jsem mu o těchto stránkách, ale on si to přečíst nechce, nevím ale mě to hodně pomohlo. Přeji Vám všech strašně pevné nervy, léčení bych určitě neházela za hlavu, lékaře si přece můžete vybrat. Doufám že je z čeho. Tak držím palec a zatím se mějte fajn.

Ahoj holky,(kluci posledni dobou nejak nepisou)Ja mam teda asi obrovske stesti, ze mi leky vzdy pomuzou. Je sice pravda, ze zatim to bylo vzdy docasne, ale i tak "zaplatpanbuh" za to! Kdyz si predstavim, jak mi bylo zle, je to strasna uleva. Nastesti i ten prednison zatim snasim celkem O.K.,ale uz se tesim az se davky zase snizi a snad casem uplne zmizi. Doktor sice rikal, ze mozna patrim k tem,kteri uz budou na prednisonu zavisli cely zivot, ale ja doufam,ze moje telo to zvladne i bez nej. Zazivam si faze akutniho vzplanuti i i to krasne obdobi,kdy nic neboli a nemusim se bat nekam jit. Proto to muzu porovnat a myslim, ze stoji zato ty prasky brat.Je pravda,ze maji plno vedlejsich ucinku, urcite i spatny vliv na jine organy-jatra...,ale pomuzou od tech momentalnich problemu-bolesti, neschpnosti nekdy ovladnout sve telo a nekam dojit-HRUZA!,smutek, deprese a i vliv na sve okoli a hlavne na lidi, co vas maji radi a vse s vami prozivaji.Snazim se vse zvladat kvuli sobe,ale i kvuli nim! Ted zase muzu jist vice veci nez v dobe,kdy mi je zle, i kdyz vse jist nemuzu. Nikdy treba nemuzu jist vajicka, houby, tucne a smazene veci a slupky z jablka. To mam vzdycky pocit, ze mi bolesti praskne bricho. Kdyz ale jim vyzkousene veci a jsem v klidu, je to mnohem lepsi.Verim, ze neni nic ztraceno a ze i u Vas nebo Vasich pratel existuje reseni a muze Vam i jim byt lip.Nebrante se lekum kvuli sobe i lidem, co Vas maji radi. Nevzdavejte to a snazte se lecit.Drzim palce!

AHoj Jarko, jsem ráda, že je tady někdo jako já (nepřímo trpící touto nemocí :-). Můj přítel také občas nestihne "doběhnout". Stalo se mu to už několikrát a na takových místech, že jen pomyšlení na to mi nahání pocity strachu nebo nevím, jak to správně popsat, ale také asi trapnosti z té situace. Nedivím se mu, že se bojí kamkoliv chodit. Nechci ale aby se tak bál chodit ven a jen se kvůli tomu stresoval. Jedna věc mě ale zaráží. Proč mu pořád doktoři říkají, že je vše v pořádku ? Stav se nezměnil, každý den z něj jde krev a to mě nepřijde jako, že je všechno v pořádku. Nevěřím, že už vyčerpali všechny možnosti! Na druhé straně, přece nemůžeme radit doktorovi, jak léčit !!Myslím, že navštěvuje dobrou lékařku, která mu dá se říct v určitém ohledu zachránila i život. Je to těžký. Naštěstí takové problémy, jako Tvůj manžel nemá (křeče v rukou, brnění apod.). Je dobré, že má v Tobě oporu, ale jak se cítíš Ty ? Stále ho povzbuzuješ a podporuješ, ale nejsi také někdy sama v koncích ? Jak to řešíš ?

Ahoj všichni,po nějaké době jsem zase navštívila tyto zajímavé a přínosné stránky a hlavně diskusi.Je mi 25 let a UC trpím již skoro dva roky a stejně jako mnozí zde jsem již rezignovala na lékařskou péči-mám totiž pocit,že jediná jejich úloha je zkontrolovat střevo a nasadit množství léků (mnohdy s nežádoucími vedlejšími účinky),které by měly nemoc jaksi alespoň stabilizovat.Když mi konečně asi až třetí lékař po prohlídce střeva zjistil tuto nemoc, okamžitě nasadil klyzmata, Prednison a ještě nějaký jiný lék ve vysokých dávkách. Po sdělení, že je budu užívat dlouhodobě (de facto do konce života) a přečtení jejich nežádoucích účinků, mi nebylo zrovna nejlíp.Když se při psychické zátěži, po několika měsících jejich užívání, bolesti a křeče břicha s krvavými průjmy stejně objevily, rezignovala jsem. Na mé onemocnění prostě nemyslím,ikdyž je to těžké,a vlastně se mi neustále připomíná "jenom" tím, že trpím častými bolestmi,křečemi, nechutenstvím,nevolností a krvavými průjmy.Plně se ztotožňuji s mnohými příspěvky, že "doběhnout" je skutečně mnohdy nad lidské síly!Jako jasný spouštěč se mi jeví opravdu stres a psychické vypětí.Nevím jak u vás, ale v mém případě jsou bolesti a krvácení jako následek takřka okamžité!Přítel už si se mnou neví rady a tak na jeho doporučení asi zkusím psychologa (hypnóza) a možná něco z čínské medicíny.Bylinkám příliš nevěřím a bylinné směsy v podobě čajů nesnesu-dělá se mi po nich zle. Žádné léky neberu a je pravdou, že akutní fázi mám již nějaký ten měsíc, ale jaksi jsem si "zvykla".Problém a strach mám teď z toho,kam si půjdu nechat zkontrolovat střevo,protože k mé současné (i bývalé) lékařce jít nemohu,neb její léky nepoužívám a nedocházím.Bude to asi dobrodružné!!! Mějte se krásně a mnoho síly! Denisa