Sám sobě nepřítelem
Sebepoškozování v klinickém slova smyslu představuje kategorii, která má sociální kontext a sociokulturní pozadí. Zacházení s lidským tělem je determinováno sociálními okolnostmi a rituály, které mají kulturní a sociální význam. Tyto okolnosti rozhodují o tom, které zásahy do lidského těla lze pokládat za konvenční normu (např. tetování nebo piercing) a které již mají charakter sebepoškozování v patologickém slova smyslu.
Budeme charakterizovat termíny, které se vyskytují v odborné literatuře a popisují patologické sebepoškozující chování. Je zřejmé, že sebepoškozující a suicidální chování se odlišuje, ale toto odlišení nebývá vždycky v klinické praxi snadné.
Automutilace představuje sebepoškození, kde nejčastější motivace vyplývá z psychotické poruchy a sebepoškození může mít symbolický význam. Příkladem je automutilace zaměřená proti části těla (např. ruce, genitáliím, očím, jazyku) symbolicky vyjadřující patologické pocity viny a sebepotrestání při těžké depresi. Bizarní automutilace se mohou vyskytnout u pacientů trpících schizofrenním onemocněním. Automutilace se může také vyskytnout jako vedlejší produkt neobvyklých sexuálních praktik sadomasochistického charakteru nebo u osob s poruchami osobnosti v zátěžových situacích, jako je např. trestní stíhání, pobyt ve vězení, nedobrovolná hospitalizace, a může mít účelový charakter.
Sebepoškozování je termín, který je nejčastěji spojován s vědomým, záměrným, často opakovaným sebepoškozováním (sebezraňováním) bez vědomé suicidální motivace, v němž dochází k narušení tělesné integrity, bez závažného letálního dosahu. Nejčastěji jde o řezná poranění kůže, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do kůže. K sebepoškození bývají používány ostré předměty, např. žiletka, sklo. Další formou sebepoškození je popálení, např. cigaretou nebo zapalovačem. Uváděné motivy pro sebepoškození jsou rozličné, nejčastěji uváděným motivem bývá pocit vzteku na sebe samého, úleva od napětí, někdy též přání zemřít. Sebepoškozování je považováno za jeden ze znaků narušené osobnosti, nejčastěji hraničního charakteru. Někteří autoři ovšem sebepoškozující chování koncipují spíše jako návykovou poruchu (addiction) než jako znak specifické poruchy osobnosti. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které je opakováno a není u něj patrný přímý suicidální motiv. I když v sebepoškozujícím chování můžeme nalézt apel na okolí, nebývá snaha o získání pozornosti okolí jediným motivačním mechanismem.
Syndrom záměrného sebepoškozování představuje širší pojetí sebepoškozujícího chování, které je vydělené z kategorie suicidálních pokusů a zahrnuje sebepoškozování jako specifický patologický projev u poruch osobnosti (hraniční, histrionské, disociální, mnohočetné poruchy osobnosti), nebo u pacientů s poruchami příjmu potravy (zejména mentální bulimie) a pacientů závislých na návykových látkách.
Syndrom pořezávaného zápěstí má charakter sebepoškozování, v němž dominuje pořezávání, typicky na zápěstí a předloktí, které nemá vědomý suicidální motiv. Popisuje se, že afektivní projevy, které provázejí sebepořezávání, mají specifickou dynamiku a průběh. Pacienti prožívají tenzi a dysforii. Sebepořezání vede k úlevě a k opakování tohoto jednání. Osoby, které se pořezávají, mají snahu proti tomuto jednání bojovat, ale při snaze ovládnout se prožívají napětí, dysforii a vztek, afektovou kombinaci, která vede k opakování sebepoškozujícího jednání.
Předávkování léky představuje neindikované, nepřiměřené nebo nadměrné užití dávky léků bez zřetelného suicidálního úmyslu. Předávkování bývá často opakované. Může jít o léky, které byly pacientovi předepsány nebo které patří někomu z rodiny, ale i takové, které náhodně najde v domácí lékárničce.
Zdroj: Koutek, Kocourková - Sebevražedné chování, nakladatelství Portál
Komentáře
Opatruj se;a napis.Tesim se na tvoji odpoved'..
:-J.
léčebna mi otevřela noví přístup a nový svět.
Dneska v tom lítám až po uši. Nedokážu přestat kontrolovat kalorie, ani se najíst bez toho abych měla výčitky. Sebepoškozování se snažím ovládnout a už skoro měsíc jsem čistá, bohužel jsem se ale kvůli další nemoci dostala do nemocnice a tam na jizvy přišli. Nic sice neřešili, ale napsali mi to do lékařské zprávy a po propuštění domů jsem se dověděla že mamka o mém sebepoškozování dávno ví. A to mě zlomilo. Strašně mě zabolelo že moje vlastní mamka věděla co se děje a nepomohla mi když jsem jí nejvíc potřebovala a nedokázala jsem si sama říct o pomoc. Ačkoliv teďka se sebepoškozováním celkem úspěšně válčím, vím že jsem ještě nepřestala a vím že nebude trvat dlouho a nezvládnu to. Navíc se ke všemu přidala tráva, různé prášky a další věci... Zatím to mám jako jedinou věc pod kontrolou a doufám že to tak zůstane.
Jestli jste tu mojí nekonečně dlouhou slátaninu dočetli až sem, tak vás obdivuju. Asi by se hodilo na závěr nějaké moudro, ale nic mě nenapadá, moudra mi nejdou. Napíšu jenom že vám všem moc držím palce a nepřestávejte bojovat, ať už trpíte čímkoliv, věřím že nakonec vyhrajete
Ja jsem ve věku tve mamky ,je to v prdeli a točíš se už v kruhu,říkat ti že dostaneš kronovu nemoc, když nebudeš jist je jak kdybych ti řekla že za 60 let umřeš.
Sama mam problem se závislostí a vím ,že i když víš ,že to co dělaš je špatně tak to stejně dělaš a nejde to vytěsnit z hlavy.
Jsi mladá plná emocí a nespokojena,vím jak to bolí když na tobě vidí chyby všichni.
Pokud to chceš řešit sama musíš najít něco jiného silnějšího co by tě nakoplo,nejlépe i nové lidi co tě neznaj,něco co ti zaplní čas,nějaky pozitivní směr ,každy to ma jinak.
Co třeba najít si v okolí utulek a začít venčit psy,ne jednou tydně ale denně.
Ja jsem stara krava ,ktera ma mít rozum a místo toho hledam kde sehnat travu tudy cesta nevede to taky vím.
Jinak čím více se v tom hrabeš tím horší a zabředaváš do toho víc.
Držím ti palce at se dáš do kupy.Chce to jinou společnost ale ne zas fetaky ,kteří ti odkyvou jak ti rozumí.
Přístup tvého kluka je typický pro jeho věk. Dívky jsou "zralejší" mnohem dřív než kluci a tak v tomhle klíčovém věku dochází k takovým pocitům často.
Tvůj příspěvek je starší, tak doufám, že jsi v pořádku. St.
mám kamarádku co se dneska předávkovala Mirtazapinem-teva 30 a snědla 29 přášků. Je alergická a má astma.
- Odpovědět
Pošli odkaz