Rostou u vás nyní HOUBY?

Kolem kompostu každý rok tak 20, 30 kusů minimálně

Fakt??? Diky vám oběma

Smrková penízovka má velmi malé plodnice, že jsou do kuchyně v malém množství zanedbatelné

Pro dobrou náladu vkládám jarní houbařskou poradnu z loňského roku

Dnešní poradnu začnu dotazem paní Herbrichové: "Pane Tomsa, šla jsem kolem Žďáru lesem nad hájenku hned jak nastaly slunečné dny a můj syn nalezl na smrkových šiškách, spadaných na rozházenou slámu, mnoho malých houbiček s čokoládovými kloboučky a příjemně vonících, Nechali jsme je tam, ale syn si našel, že jsou prý jedlé a vrátil se pro ně. Máme je už dva dny v lednici nevím, jestli je můžeme sníst nebo ne."
Je škoda, že jste plodnice nevyfotografovala ,zde by byla identifikace jednodušší, ale v tomto období mohu i tak téměř na 100% potvrdit, že se jedná o jedlou penízovku smrkovou, která se výborná zejména do polévek a je to jedna z prvních jarních jedlých hub, které můžeme v přírodě nacházet. viz. foto. V naší lokalitě ji lze nacházet zejména v oblasti Ameriky, Bartouchova nebo Jankovské Lhoty.
Pan Horák z Olbramovic se ptá: Jak to, že mi nevyrostly za celou zimu hlívy? Zakoupil jsem tři balíky s podhoubím již na podzim, ale zatím se jim vůbec nechce a to přesto, že vše dodržuji podle návodu...."
Na to není jednoduché odpovědět....nekvalitní sadba, napadené zničené podhoubí atd. Na podobný dotaz jsem zde odpovídal zhruba před třemi roky. Víte, také jsem měl podobnou zkušenost a houby protestovaly a nerostly v zakoupených balících. Když jsem se smířil s tím, že jsem asi naletěl a zakoupil špatnou sadbu, balíky jsem vysypal na kompost počátkem jara a víc se o to nestaral. K mému překvapení do několika týdnů přímo na kompostě vyrostlo mnoho krásných trsů hlívy! Zkuste něco podobného, protože pokud jste vše dodržel podle rad, teplotu, vlhkost atd., již mnoho víc udělat nelze. Ale jak vidíte, příroda umí někdy podivné kousky...
Mezi první jedlé jarní houby patří také kačenka česká a smrž obecný, které nacházíme již v dubnu v listnatých hájích a parcích, ale mnohdy nám vyrostou na zahradě poblíž kompostu nebo na vyhozených pilinách a podobně. Jejich hnědé nebo žlutohnědé plodnice se zvoncovými porézními klobouky nelze přehlédnout. Přestože je mnoho lidí nesbírá, jsou tyto houby v kuchyni skutečnou delikatesou a můžeme je použít jak do gulášů, polévek, smaženic a podobně. Plodnice nekonzumujeme nikdy syrové, neboť jejich pórovité hlavičky v sobě mohou ukrývat zrnka písku a jiné nečistoty a je nutné je pořádně omýt a nechat projít varem. A když se zadaří, pak se můžete potěšit třebas takovým úlovkem jako před časem ,kdy nejmenovaní houbaři nalezli v tomto období nedaleko Kozmic na Benešovsku rovnou 3 plné koše těchto hub - viz foto. Máme z posledních let také hlášeno mnoho nálezů zejména z lokality Sedlec-Prčice, Heřmaničky, Tomice, Popovice nebo Louňovice pod Blaníkem.
Zima letos byla poměrně dlouhá a bohatá na srážky a po jarním vzestupu teplot se už můžeme těšit na první jarní houbařské radosti. Tak hodně štěstí do košíků

Naše děti prohlásili sírovce za nejlepší houbu, jakou kdy snědli...a to houby moc nemusí, ale sírovec je podle nich výjimka.

Vkládám opět něco o letním houbaření pro zlepšení nálady...............Od sírovce k hřibům a zpět.....

To mi najednou zavolal kamarád z Jankova: " Libore, kousek za Jankovskou Lhotou tam roste ta žlutá montážní pěna na stromě, jak z ní děláte ty řízky. Tak si jí dojeď sebrat." Hned mne napadlo, že se jedná o jedlého a chutného sírovce žlutooranžového a jelikož jsem v té době pobýval v oblasti Jeseníku a Zlatých Hor, kde jsem mapoval kostely a kapličky v tomto vzdáleném zapomenutém regionu Česko - Polského pomezí, ponechal jsem si houbovou radost na dobu po návratu. Ale ouha! Po sírovci téměř ani památky. Někdo jej už našel za mně, citlivě ho odřízl a odnesl domů. A to mě potěšilo ještě víc. Tuto houbu v našem regionu donedávna téměř nikdo nesbíral a pokud se to v poslední době přece jen změnilo a pomohla tomu třebas i tato pravidelná houbařská poradna, že jste se sírovce naučili sbírat a zpracovat v kuchyni, tak sláva. Objel jsem několik vesniček a své" automobilové houbaření" pomalou jízdou a pečlivým prohlížením kmenů stromů u silnice jsem korunoval nálezem jiného sírovce nedaleko Zvěstova. Sírovec je jedlá a chutná houba a nejlépe je připravená jako řízek nebo v omáčce na kyselo nebo jej můžeme naložit do sladkokyselého nálevu. Je to i velmi léčivá houba, která vykazuje silné protirakovinné, antivirální a antioxidační účinky. Dávkování je individuální podle druhu a intenzity onemocnění. Pouze u malých dětí cca do 5 let se nedoporučuje tato houba podávat ve větším množství, protože její účinné léčivé látky mohou ve velmi vzácných případech vyvolat mírné zažívací potíže nebo a to ještě vzácněji lehké vidiny až halucinace. U běžné populace a konzumaci jsou tyto projevy prakticky vyloučeny .
Že začínají růst i hřibovité houby nám potvrzujete svými nálezy také. Například malá Amálka Vítková našla nedaleko Sedlčan doma na zahradě pod smrkem tyto dva krásné hřiby kováře a nazvala je "Maminka s děťátkem..."
Paní Junková z Bystřice se ptá co je na tom pravdy, že klasická babka je také léčivá? Prý slyšela naopak, že je nebezpečná a nemá se jíst...
Tak začnu od konce. Opravdu se takové fámy o jedovatosti nebo nevhodnosti této houby ke konzumaci ,tu a tam objevily, ale jsou to skutečně fámy. Je to snad nejběžnější houba vhodná ke klasickému kuchyňskému zpracování. Nekonzumujeme a nesbíráme takové plodnice, které jsou již napadené plísní nedohubem zlatovýtrusným . Ano takové plodnice jsou nebezpečné. Jinak ale o léčivých účincích houby je známo, že působí antioxidačně a proti a střevním parazitům. Mezi zahrádkáři se traduje, že když do konve s vodou vymačkáte čtyři dospělé plodnice babek a necháte do rána ještě ve vodě působit, pak s takovýmto roztokem můžete zalít záhonek nebo stromek a působí to účinně proti mšicím a jiným hmyzím škůdcům. Vyzkoušel jsem a ....opravdu to fungovalo! Začíná hlavní houbařská sezóna. Tak ať nám přeje počasí a hodně štěstí do košíků.

Z Kováře dá se připraviti zcela vynikající guláš , na nejrůznější variace , co se dalších vložek a koření a příloh týče ...

Už se těším na jaro a na první houby

Vkládám trochu dopředu vzpomínku na jarně- letní houbaření ..........Nejsou hřiby jako hřiby......

Tak už se nám namnožily vaše krásné úlovky a za všechny se na začátek naší poradny potěšme plným košem nádherných čirůvek májovek, sesbíraných v parku v Odlochovicích paní Petříkovou se svými vnoučaty na konci května. viz .obrázek. Májovka je vděčná jarní houba, protože je mezi houbaři poměrně známá a roste již v průběhu května zejména v parcích ,na okrajích lesů, kolem cest a na pastvinách. Plodnice se hodí k jakémukoliv kuchyňskému zpracování, do polévek, k obalení nebo jako houbová omáčka se smetanou a knedlíkem, což je opravdová gastronomická delikatesa.
Už je to každoroční "folklór", ale vždy začátkem houbařské sezóny se začnou množit dotazy na jedlost, či jedovatost jednoho z prvních rostoucích hřibů, kováře. Opravdu s podivem, kolik lidí má s touto jedlou a chutnou houbou problém. Mnoho z vás odradí jeho barevnost, pod čokoládově hnědým kloboučkem nalezneme sytě červené rourky a navíc tento druh na řezu okamžitě výrazně modrá. Přes tyto neobvyklé vlastnosti se jedná skutečně o houbu jedlou a velmi chutnou. V minulosti se objevovaly hlasy, že je zasyrova jedovatý, u nás se ale otravy kovářem prokazatelně nevyskytly, přesto je vhodné jej konzumovat dostatečně tepelně upraveného buď jako smaženici, obaleného nebo v polévce. Dá se samozřejmě i sušit a následně potom použít do tepelně upravených pokrmů, zejména polévek. Podobně výrazně modrající hřib je koloděj, který se vyskytuje ale později v průběhu léta. Z dalších barevných modrajících hřibů musíme být opatrní na kříště a satany. Hřib kříšť totiž roste často v průběhu roku na stejných místech jako kovář, někdy dokonce společně i s nimi ve skupince . Poznáme ho ale snadno zejména podle světlejšího šedého kloboučku, výrazně žlutých rourek a červené nožky. Plodnice jsou už i na letmé ochutnání velmi hořké. Vzácně se v naší lokalitě vyskytuje v létě zejména na prohřátých vápencových půdách jedovatý hřib satan, kterého poznáme mj. podle světle šedého až bělavého kloboučku, výrazně červených rourek a třeně. Věřím, že na svých toulkách lesem tyto druhy spolehlivě rozpoznáte a nepřinesete si domů plodnice, které vám znehodnotí pokrm nebo způsobí výraznější zdravotní problémy. Tak hodně štěstí do košíků