PEKARNA U ZLATE MAMY

...nezbytný klobouk...rádiovky... - vůbec bylo častější nošení nějaké pokrývky hlavy (klobouk se při pozdravu smeknul nebo aspoň nadzdvihl :-)), ženy obvyklý šátek, módní baret... A co hlavně vidím i na starých filmových záběrech: chlapi mají při práci vždycky nějaké sako, krátký kabátek; ať to jsou dřevorubci, voraři, truhláři, zedníci - no já bych při fyzické práci sako na sobě prostě nesnesl; je to nepohodlné, překáží, a přitom rukávama příšerně fouká. :-(

Mě fakt staré fotky dojímají. Tuhle jdenomu Fb známému zemřela maminka ve věku 84 let a on dal na Fb její svatební fotku, kde byla krásná, mladá, s nevinným výrazem, plná dychtivého očekávání, co život přinese a mne ta fotka úplně rozsekala - brečela jsem jak želva (nevím, proč se to tak říká) a přitom jsem tu pani vůbec neznala.

Já byla dojatá nad fotkou,...:-) Mám tady na stole foto. Je na něm moje maminka zamlada se sousedkou. Před nima stojí tři kluci ve věku tří, čtyř let. Mezi nima je i můj bratr. Kluci mají na hlavě rádiovky :-) a jeden z nich kalhotky s kšandama. Maminky si asi narychlo odskočily na zahrádku od plotny, jsou v zástěrách.
A taky foto mého strýčka. Hodně staré foto, vybledné časem. Strýček je nazutý ve vysokých úzkých holínkách a strašně širokých kalhotách, hned jsem si připomněla BONY EM, zpěvák této skupiny měl podobně široké kalhoty. Jenže strýc asi nebyl oblečený barevně. Měl krátkou vestičku a nezbytný klobouk. Ve tvaru širáku. Tak už se nedovím, jestli to byl nějaký kroj, nebo vojenská uniforma... no, asi ten kroj. Nebo nějaký modní top.

Já byla dojatá nad fotkou, kde můj táta se strýcem jako malí kluci byli oblečeni do krátkých kalhot s kšandama, měli podkolenky a lakované střevíce. Byl s nimi jejich táta, můj děda, oblečen do svátečnéího obleku a klobouku. Stáli před rodným domem. Chtěla jsem si tuto fotku zarámovat a pověsit v baráku, kde strýc s tátou vyrůstali, ale bylo mi to zakázáno jako velmi nevhodné. Tak nevim.

Ema trpěla epilepsii. Byla jsem jako dítě u toho, kdy měla záchvaty. Pěna u úst... Záchvat si nevybíral. Třeba uprostřed města Emu napadl. Pořád někam utíkala... nasedla na vlak a jela někam . Někam, bez cíle. Nakonec byla umístěna do léčebného ústavu, kde se o tyto nešťastné nemocné lidi staraly řádové sestry. Záchvat si nevybíral, dostihl ji na schodech a při pádu se zabila. Měla 24 let.
Smuteční kočár tažený koňmi ji dovezl za dědečkem.
Foto Emy v rakvi.

Tak to ne, takhle vstupovat do prvního jarního dne? Jenže vzpomínkám se neubráníš. A tyto fota zničím, protože dětem nic nebudou říkat a já to mám v paměti. A budu vzpomínat jen na ty lepší chvíle. Snad.

Zažloutlé fotografie.. ponechat je dětem, vnoučatům? Vždyť jim nic říkat nebudou a možná skončí v koši.
Malé foto s vroubkovaným okrajem.
Je na něm rodinka, při víkendovém posezení na vale. :-) Za malou zahrádkou byl mírný svah směrující dolů k protékajícímu se potůčku. Pěkně se tam prý povídalo, odpočívalo. Děda s harmonikou seděl vedle proutěného kočárku, v něm odpočívala jeho nejoblíbenější vnučka Ema. Z druhé strany kočárku seděla na trávě maminka. Otec měl v ruce trumpetu. Hrával docela hezky, dokonce v kapele, která nechyběla na různých nejen vesnických slavnostech. Taky se s ním přišli přátelé muzikanti rozloučit když zemřel a na jeho poslední cestu mu zahráli jeho oblíbenou písničku. Hodně věcí se už nedovím, jen ta fotografie mi zase připomněla kousek života mé rodiny.

Pamatujete na Klausovky?

Předjaří je taková zvláštní doba
kdy zima to ještě nevzdala
a jaro ještě nepřišlo.
Něco jako špatně upečený koláč,
těsto nevykynulo, povidla mají divnou chuť, a drobenka se přicmoudla.

Vzpomínkám se neubráním. Znáte to víkendové probuzení a rozhodování se, jestli už vstanete, či dospíte?
Tak se vám myšlenky honí hlavou, možná plánujete nebo hledáte motivace :-)).
Mně se dnes vybavila vzpomínka na mého dědečka. Mám na něj jen matné vzpomínky, zemřel když mi bylo pět let. Ale představila se mi jeho labuť. Prý hezky maloval a ta kresba z dětství mě dnes ráno vnesla do života. Kresbičky jedním tahem.:-) Labuť. Viděla jsem ji dnes ráno ve vzpomínce, tak jak nám ji děda maloval.:-)
Děda byl hodinář, spravoval hodiny a hodinky celé vesnici. Podle vyprávění, když mu nějaká součástka spadla na zem, zavelel STŮJ a celá rodina musela čekat, než ji na zemi našel. Zemřel v 54 letech, spadl z žebříku při česání ovoce.

Nemám vše, co chci, ale každý den jsem vděčná za to, co mám.

polévka

krevní tučnice v konzervě
nebo krvavé jelítko
15 dkg vařených krupek nebo rýže
1 litr vývaru z vepř. kostí
pepř, sůl , česnek, majoránka
vše povaříme a ochutíme polévkovým kořením

z netu
Motivace je jedním ze základních psychických procesů. Motivace je vnitřní pohnutka, která podněcuje jednání člověka k něčemu. Je to to, co nás pohání něco dělat. Úzce souvisí s výkonností člověka - motivovaný člověk je výkonnější, více se soustředí na dosažení určitého cíle.

Motivování je úsilí lidského jedince nebo jedinců vytvořit u jiného jedince (jiných jedinců) motivaci pro požadované chování a vychází z toho, že člověku se z hlediska jeho přirozených pohnutek nechce pracovat, pokud nemá motivaci.

Máme denně tolik motivací :-)třeba včera mě motivovalo hezké počasí k umytí oken. Jinak mám tolik věcí rozdělaných, věcí které mě motivovaly.

Ale je nahlášená návštěva a zase se motivují netem, co nachystat. Motivují nás i naši blízcí k činnosti. Buďme rádi, že nás vše kolem motivuje. Protože může být jinak.Nechme se motivovat, protože bez motivace skončí náš nejen duševní, ale i fyzický život.

Sodovková buchta

40 dkg poloh. mouky
30 dkg mletého cukru
3 celá vejce
10 lžic oleje
prdopeč
ŽLUTÁ SODOVKA
Dobře promícháme a pečeme.

Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.

Na doktorce se nevyplatí...na toto jejich intelektuální síly nestačí

Vždy zakonči den pozitivní myšlenkou. Nezáleží na tom, jak těžké to dnes bylo, zítra příjde svěží a nová příležitost zkusit vše nanovo.

Na doktorce se nevyplatí dávat k něčemu svůj názor. Diskusní web se změnil v napadání, urážky. Diskutuje tady jen pár vláken. Klidně budu k udržování ohně Pekárny tady dávat citáty, k tomu se asi nějaký kohout nevyjádří. Kohouti umí jen kokrhat.

Jsme zvyklí na to, že se lidé vysmívají tomu, čemu nerozumějí.
Johann Wolfgang von Goethe

Co se tu zase usadilo za...Protože vy kohouti jste dobří jen na polívku. A posrat kurník. A možná i pekárnu. Zalez.

Co se tu zase usadilo za přechytrou slepici?