PEKARNA U ZLATE MAMY

Víte že v Korei smrkat na...U nás většina idiotů neví zřejmě, že něco takového existuje. Počet prodaných balení všech druhů nosních kapek je u nás kolem 800 tis. za rok. Vzhledem k tomu, že u nás má rýmu každý průměrně 2x za rok, mělo by to být 20 000 000, takže je používá zanedbatelné množství lidí. Pak svými nechutnými projevy obtěžují široké okolí.

Víte že v Korei smrkat na veřejnosti je nevhodné a odsouzení hodné?Jak to ale dělají?

Tak to já antikvariát mám ráda, zrovna nedávno jsem tam ukořistila starou knihu od známého zahradníka o pětování pokojových květin - jsou tam skvělé rady, jak rostliny množit atd.

Někdy mi přijde, že čím...Když jsme se před dvěma roky stěhovali, hodně knížek jsme rozdali, nebo uložili u kontejnérů. A lidé si je vzali. Hodně se u nás četlo. Děti chodily do knihovny, teď se dá vše najít v chytrých mobilech, knihy stáhnout na netu. To spíš ovládá manžel, ale já jsem pro čtení v pohodlí křesla, či postele. Klasiku. Musím knihu držet v ruce.
Ve městě tady máme knihovnu, knihkupectví i antikvariát. Tam jsem nikdy nevstoupila. I na starém bydlišti. Už ten název antikvariát mě nějak odrazuje. A určitě bych si tam vybrala. :-)

Zprávy taky nesleduji na...Někdy mi přijde, že čím je něčeho víc, tím z toho méně máme. Já to takhle mám s knihami. Vždy jsem ráda četla a chodila do knihkupectví. Teď je tam ale tolik knih, že většinou odejdu s prázdnou.

Tak letos mne taky dostala...Zprávy taky nesleduji na rozdíl od manžela. Tak jsem ráda, že je nahradí nějakou dobu sportem. Na sport se rádi díváme a fandíme. Z programů si vybírám hlavně kromě sportu také dokumenty. Mám dojem, že čím máme více kanálů, tím je menší programová nabídka. A více reklamy.

Budete sledovat ZOH? Budeme...Samková je taky dobrá, ale možná překvapí i jiní.

Tak letos mne taky dostala chřipka - dva dny horečka a bolest kloubů a další dva týdny rýma a kašel. No ani mi to zas tak nevadí, že jsem doma. Již se moc těším na jaro, připravuj si, co budu sázet na zahradě. Čtu si, na televizi koukám minimálně - raději se nechci dál stresovat zprávama. Sporty jsem vždy raději provozovala, než na ně koukala. Stačí mi se nakonec dovědět, kolik jsme zase získali medajlí a třeba se pak podívat na nějaký rozhovor se sportovcem u Šípa nebo u Krause.

Budete sledovat ZOH? Budeme mít nějakou medaili?
Já myslím, že ano. I když nevěřím třeba hokejistům. Ale Sáblíková by mohla tu medaili mít, i někteří biatlonisté. Nezáleží jakou, každá se cení. Odhadnu si takových pět medailí. I když jsem asi optimista.:-)
Hezký večer.

Zdravím pekaříky.
Přeji vám všem překonat ve zdraví tohle chřipkové období. Ale musím napsat, že i když se nadopujete vitamíny a budete se všelijak bránit napadení, může se stát jako mě, že na vás chřipka sedne. Stačí jít nakoupit, jet tramvají, nebo busem. Duasi? Vše ok? Břeťo? Nejsi zase na horách? Musí tam být krásně....
Tady u nás si děti hlídají i trochu sněhu co napadne na náš kopeček a dovedou ho ve chvíli vyšmírglovat až do hlíny. Tak jsem nakoukla a zase někdy zajdu přiložit polínko.

Přeji krásný den a mnoho sil do mrazů které nás údajně ještě čekají.
Je den opět bez sluníčka,tady i ráno pršelo. Snad i v noci,ale to nevím s určitostí protože jsem spala.
Dnes mi začíná noční a dost mne štve, že za komunistů bych už byla v důchodu:-). Teď musím čekat ještě aspoň osm let než budu moci sedět večer u telky a říkat si, joooo dneska bych šla za chvilku na noční.
Jinak dnes jsem se pobavila, nače morče čumákem odtrkala domeček doprostřed klece a začala běhat kolem nějk jako divá?.ú. Kdyby běžela na čas tak ho má skvělej. Pak najednou vyskočila na střecho svého domku a seděla tam jak přikovaná a čuměla jak péro z gauče:-) opravdu to bylo děsně vtipné a já se tu chlámala jak divá.
je skvělá miluju ji jak člena rodiny. Kdykoliv otevru lednici řve jak pomatená, protože ví, že dostane mňamku. Je to fain mít doma aspoň morče když nemůžeš mít pejska:-).
Za chvíli pojedu do města, dceři končí v jedenact přednášky a tak se pojedem podívat po krámech.
Vzpoměla jsem si při čtení Lindina příspěvku na svou babičku. V třiapadesáti šla do důchodu a s náma vnoučatama lítala po horách a různých památkách jak divá. Moc fajn vzpomínky na babičku. Dneska až pujdou ženy do důchodu tak budou lítat jak divý po doktorech:-).
No nic mějte se krásně pekárenští a já jdu nakupovat.

To my mladší ročníky...Co k tomu napsat, abych nepřilévala olej do pekáreňského ohně.
Každá doba má své a proti. Jsou tady diskuse, kde jsou důchodci napadání. Nemyslím tím vás Lindo :-), ale tu diskusi o cinkání klíčů. Jsou důchodci vinní tím, že se dříve narodili? K tomu všemu napíšu větu, která asi vyvolá nevoli.
Nemohli jsme my, můžety vy.

Pekárna je nasměrována ale jiným směrem a proto souhlasím s Váma, že pohyb, zdravá strava a psychohygiena je v každém věku důležitá. Přeji vše dobré a hodně síly.

Věk 56 – 65: Já, my,...To my mladší ročníky budeme muset ve věku 56-65 chodit s vypětím všech sil každý den do práce nebo živořit v invalidním důchodu či na podpoře. Možná, že klidně až do 70-75 :( Takže luxusní život nás čeká po 70, jestli se ho ve zdraví dožijem. No chce to na tom již nyní makat. Pohyb, zdravá strava, psychohygiena...

Luxusní život :-), jo když nic nebolí, že :-).
Chodím 3x do roka na odběr krve, zjistilo se, že se mi nějak zvyšuje cholesterol. Ale ještě to je dobrý. Ale šáhla jsem po brožurce, kterých je v čekárnách nespočet. Zeleným písmem je tam napsáno Snižte svoji hladinu cholesterolu v krvi s Flora pro.Aktiv již za tři týdny. Tak tu floruproaktiv jsem hned vyloučila. :-)Nevěřím takovým reklamám. Ale jsou tam cviky. Cviky pro ty, kterým už dřep dělá problémy. A docela dobréé cviky.
Pod názvem Týdenní cvičební plán pro seniory začátečníky a jedince s nízkou úrovní fyzické zdatnosti jsou jednoduché cviky, které zvládne každý, každá. A pod názvem Rámcový týdenní plán pohybové aktivity je na každý den těch pár cviků zobrazeno. Cvičení v leže, na židli, s oporou o zeď.
Pohyb. Je pro ten náš Luxusní život velmi důležitý.

Věk 56 – 65: Já, my, oni

Jasně, že už nemáme tolik energie, jako když nám bylo dvacet, ale neměnily bychom za nic na světě! Víme už, co je důležité, a co vůbec není třeba řešit. Děti jsou samostatné, kariéra stabilizovaná. Ani doma už není potřeba tolik otročit, denně vyprat a vyžehlit dvě pračky a umýt sto padesát talířů. Volnější tempo má i náš muž a společně milujeme chvíle, kdy si jeden na gauči čte a druhý luští křížovku. Abychom si nelezli na nervy a netrpěli ponorkovou nemocí, setkáváme se i s přáteli. Nejúžasnější chvíle je, když jsme s vnoučaty. Je příjemné zase se o někoho starat, mazlit se, hrát si, chodit na výlety. Příjemné je na tom i to, že pak vnoučata odejdou ke svým rodičům a my zase můžeme být samy a bez starostí. To máme pak dostatek času i energie věnovat se zdraví, protože je důležité. Přiměřeně jíme, přiměřeně sportujeme a odpočíváme. Luxusní život!

https://youtu.be/r0GZW3Dg2PU

Jan Přeučil je borec....Vůbec nemám nic proti panu Přeučilovi, noblesnímu Panu herci. Už jeho množství rolí co vytvořil a to že je docentem na Damu, vypovídá o něm, že je borec. :-) Ale tyto krátké pohádky co hrál se Štěpánkou, coby princ a paní Haničincová jako princezna, mi neseděly. Paní Haničincovou mám spíše spojenou s kouzelným klubíčkem, nebo čertíkem Bertíkem. :-)

Ano pohyb, pravidelné cvičení, dovede dělat divy. A stačí málo. Rychlá chůze a pár cviků, které vám uvolní třeba bloklou krční páteř a jiné, jednoduché, ale účinné cviky. Plavání vám procvičí všechny svaly, je velmi zdravé.
Vím to, ale plavat už se asi nenaučím. :-)

80 let se dožil v těchto...Jan Přeučil je borec. Někde jsem s ním četla rozhovoror, jak každý den chodí hodinu plavat na Slávii. Jo pohyb dokáže dlouho člověka udržet ve formě.

80 let se dožil v těchto dnes i herec Jan Přeučil. Jak já jsem nesnášela nedělní černobílé pohádky, které hrál se svou bývalou ženou Š. Haničincovou...:-)).
Vzpomínky se vrací, ať chci, nebo nechci a asi se tomu neubráním. Vrací se ve snu.
Dnes jsem pekla ve snu máslové sušenky pro paní, která už nežije. Bývalá spolupracovnice se zlatýma rukama. Pletla krásné dětské svetříky, vyšívala. Starala se o svou zahrádku.
Zahrádka. Procházím se někdy části města, mezi krásnými domky s krásnými zahrádkami. Jsou ale vyjímky, kde si lidé se své zahrádky udělají sběrnu, nebo takový nějaký autobazar.
Takže ještě jedna vzpomínka. Znala jsem pána, který přežil koncentrák. Měl svůj dům, který měl po rodičích, ostavěný různými rezavými okapy, plechy, železem a pod. Nebylo tam místa, kde by mohla růst tráva. Kdo ví, co bylo uvnitř. Byl starý mládenec a starala se o něj jeho sestra. Navařila, donesla. Teď si nevzpomenu, jak se ta nemoc jmenuje, ale takoví lidé existují. Jsou snad i šťastní, spokojení. Snad.
Kafe dopito. Mějte hezkou neděli, třeba při procházce mezi krásnými domky s krásnými zahrádkami.

https://youtu.be/vtFvMxXhYSA