Ulcerozní kolitida

Děkuju, že jste se do mě pustili :-) Co mě se týká, mám za sebou 4 operace, nejdříve zhodnocené jako špatně provedené, pak zas ne, že by to mohlo jít. Pokud několik měsíců bolestmi nespím, jen tu brečíma a chci politovat? Sdělují si tu lidé zkušenosti a pokud jsem měl velké potíže a bylo mi řečeno, že v Brně to udělal primář blbě a velmi podivným způsobem mě poslali potichu do Prahy, je na tom něco špatného? Já bych asi prostě do Brna znovu nešel, je to zpráva pro ostatní. Kdo z vás ma za sebou ty operace, že víte, o čem je řeč? Mám sice plný ID, ale zvládám chodit do práce, kterou mám. Šel jsem tam hned první den s pytlíkem na břiše, když jsem po pěti týdnech ve špitálu sotva stál na nohách. Brečím? Jen konstatuju, když jste se do mě pustili. A pokud nebyly bolesti úplně totál, chodil jsem stále, i když jsem moc nespal.
K té paní. Jí hrozně a je prostě líná jak prase, nic víc. Sportoval jsem i vrcholově, umím v lecčems zabrat a vím, že když člověk chce, dá se leccos. Ale prostě o ní vím a sama mi to řekla, že se hýbat nebude. Je líná? Je! Že je tlustá a skoro se nevejde do auta, je jí míň než mě, tak 35, jiné závažné zdr. problemy nemá, já s ní mluvil, ne vy!
Ještě dotazy? Já se tu obhajovat nemusím, jen vysvětluji. Pokud se vám to nezdá, zdržím se dalších příspěvků.

Musím se přiklonit k Fobo,jsem nemocná bolí mě klouby jak prase,ale snažím se chodit,protože vím,že kdybych ještě nabrala byla bych na tom ještě hůř než teď.A jsem ráda,že mám dvě malé děti,kteří mě v tom pomáhají,protože tak mě to donutí se hýbat.Rána jsou pro mě nejhorší než se rozhýbu a večer už jsem tak unavená,že musí fungovat manžel chudáček,ale zatím mou nemoc chápe.

Tak s tímhle názorem souhlasím.Nikdy jsem se nepřidávala do diskuse,ale pečlivě ji pročítala,protože sama žiju s touhle nemocí víc než polovinu svého života.Tvoje příspěvky Fobo jsou soustředěny jen na to jaký jsi chudák nemocný a doktoři ti nepomůžou.Oni vlastně nechtějí,mají radost z toho,že je ti zle a máš bolesti,které nechci vůbec zlehčovat.Já se svou nemocí dvakrát porodila,vychovala do dospělosti postiženého syna a dodnes chodím do práce.Na tři směny.A věř,že někdy je to kruté.Bolesti břicha,křeče a klouby mi tahkle nemoc snad poznamenala ze všeho nejvíc.Žij,tak jak to jde.Nepatlej se jen v tom jaký jsi chudák nemocný.Ano jsi nemocný ale máš sílu bojovat.

Jen jestli ty ji nezávidíš že se může najíst.No nic.Nemyslíš třeba,že má nějaký jiný problém,třeba metabolický,psychika,což u téhle nemoci jde ruku v ruce.Tebe tady každý lituje,v podstatě si o to v každém svém příspěvku říkáš,ale druhého odsoudíš a potituluješ takovou sprostotou.

fobo: být tohle na fb,dám...Tenhle termín používám celkem běžně, bohužel často takové parametry jsou . . . Setkávám se často s názorem (touhou), jakého si chtění pěkné štíhlé postavy, ale když to proberem a udělám jí nějakej jídelníček, je v polovině věcí problém. A to se snažím být opatrnej. Ale tahle prasnice (míň kulantní pojmenování malého autobusu), řekla jednoznačně, že hýbat se nebude! Ani procházky! Já se jí omlouvat nemusím, už je to několik let, je stejnej autobus, skoro se nevejde do auta, chudák malá corsička.

fobo: být tohle na fb,dám Ti fajfku..malej autobus mě rozesmál...omlouvám se,té ženě..

A když se Ti to rozjelo...Já jsem hubnul, ale jsem dost netypický pacient, hodně jsem sportoval, pokud to šlo, takže jsem ztrácel svalovou hmotu. Většina lidí dost hubne, prostě únava, zánět, trávení špatný. Někdo přibere po lécích (kortikoidy), táhnou vodu, ale to mě nedělalo. Takže souhrnně, ano, většina lidí hubne. I když mám v okolí jednu mladou ženu, která údajně má taky UC a jednou u mě byla kvůli poradenství v jídelníčku ,tak ta zrovna byla tlustá jak prase, malej autobus, neumím to jinak říct. Však se taky nehodlala nijak hýbat, to prostě NE! No nic, to je vyjímka, prostě se hubne , asi tak.

A když se Ti to rozjelo hubnul si?Protože jsem přibrala a přemýšlím o tom jestli by ty kila neměly jít dolů a nebo čekat kdyby se mi to náhodou zhoršilo a to si teď nedělám srandu,jen doufám,že to tak vydrží.No psychickou pohodu teď momentálně moc nemám,musím věřit.

a čím to teda je?Já mám UC 10let. 3 roky byla nemoc v úplném klidu, bral jsem jen udržovací prášky. Čím to bylo? Pak se tak rozjelo, že jsem skončil na operacích. Čím to bylo?
Jen shoda náhod a možná psychické pohody, nic víc . . .

a čím to teda je?

Přeju Ti to, ale rozhodně...My po operaci jsme už takoví skeptici,co?Já vyzkoušela totiž snad úplně všechno,co existuje,homeopatika,bylinky,diety,chlerella,ječmen,Wobenzym a tak dále a dobře mi je až teď,konečně po 12-ti letech normální život.Co Ty,fobo?Ať je už jen dobře:-))

Mám ulcerózní kolitidu už...Přeju Ti to, ale rozhodně to není zásluha Lepicolu či bylinek . . .

Mám ulcerózní kolitidu už 9let,piju bylinky,jím LEPICOL2xdenně a teď jsem na tom tak,že mi ze 4asacolu denně snížil na 2denně,kromě bolesti kloubů,mě nic netrápí a na stolici jdu max 2x denně,takže přeji všem,aby se dali brzy do kupy a byly v poho.

Léčím se ve Vojenské nemocnici v Praze, u stejných lékařů jako Ty. Dva týdny jsem se bála jíst - není příjem, není výdej - nejsou takové bolesti. Když se to začalo uklidňovat, tak se ty potvory začaly plnit o kousíček víš. Dnes jsem byla na enteroklýze - podezření na stenosu, to aby toho nebylo málo. Naštěstí kolonoskopii vyloučili, asi bych ji podstoupila jedině pod narkozou.Jenže to se zase nelíbí neurologovi, mám epilepsii.

Všechny zdravím ! Začetla...Já nemyslel všechny ty problemy jen teď kvůli píštělím, ale celkově, za všechny ty roky. Kde Ti to gumičkovali a jak to probíhalo po tom?

Blbě nesl? Vždyt tady nejde...Všechny zdravím ! Začetla jsem se do vašeho rozhovoru a docela jsem ze všeho na rozpacích. S píštělemamám problémy už několik let, dost to v životě omezuje. V červenci jsem byla na gumičkách a měla jsem na sebe zlost, že jsem hysterická,když jsme brečela bolestí, koukám, že nejsem sama, kdo to špatně snáší. Za dva týdny jdu znovu a už teď se bojím!

Kolik z vas ten duchod...mam taky tu kolitidi a k tomu vsemu jeste kronovou nemoc chci se jen zeptat to se zada o duchod?opravdu moc o tom nevim

Ještě mi napadá,když js tak čuměla po op do stropu..říkala js si,že mám štěstí,že alespon do toho stropu můžu čumět..-))Ale já js prý nezdolnej optimista:-)Prostě vytěžit ze života maximum,v rámci možností a hlavně se z ničeho neposrat! :D
Hezký den všem:-)

fobo: Tak je rázná,taky js byla upozorněna.Ale přiznávám,že já mám tyhle lidi ráda.Taky js taková..Píštěle js měla nekolix.A taky to vypadalo,že mi to nezanoří.Tak js si řekla,no a co...A srovnalo se to.Vlastně vždycky,když byl průser a smířila js se s tím,to dopadlo dobře.Psychika asi...Neřeš,ono nějak bude,hlavně nemít stálé bolesti.nesnáším kecy typu:"Bolesti se nebojim..!" blablablabla...Nezažili jí...Bolest je hrozná..Jdi cvičit,když můžeš..taky chodím.A pak ta dobrá náááálada,co?:-)

Jo! A na Zuzku mi nesahejte!...jo jsi dobrá,mě stačila první operace a po ní jsem myslela,že to nerozchodím,druhá byla úplná brnkačka:-)).Ještě kdyby byly do toho píštěle,tak to nevím,nevím..