Dárcovství krevní plazmy v otázkách a odpovědích

Co je krevní plazma a k čemu je v těle dobrá?

Plazma je tekutá část krve, která tvoří 55 % jejího objemu. Je to nosič pro červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Kdybychom tyto elementy z krve odebrali, plazma sama o sobě má žlutou barvu. Červenou barvu plné krve totiž způsobují červené krvinky. Plazma je tvořena z 90 % z vody a dále jsou v ní obsaženy plazmatické bílkoviny, hormony, enzymy, vitaminy, minerální látky, cukr. Bílkovin je v plazmě přes 120 druhů a plní životně důležité funkce, jako je například obrana proti infekcím nebo srážení krve při různých poraněních. Vzhledem k tomu, že dospělý člověk má asi 5–6 litrů krve, objem plazmy u člověka je odhadem kolem 3 litrů, takže je to opravdu velká část.

Je mi 50 let a chtěla bych darovat plazmu. Nejsem na to už stará? A jak často mohu v tomto věku darovat?

Darovat plazmu může každý zdravý člověk od 18 let, většinou do 65 let, prvodárce musí přijít do 60 let. Určitě tedy stará nejste, ale záleží samozřejmě na zdravotním stavu, který při první návštěvě posoudí lékař. A pak také záleží, jak se bude zdravotní stav vyvíjet, proto jsou naši dárci pravidelně kontrolováni. Vzhledem k tomu, že se jedná o odběr, který je pro tělo energeticky méně náročný než odběr plné krve, může se v České republice darovat každých 14 dní. Je však dokázáno, že veškeré odebrané složky plazmy, včetně bílkovin, se v těle obnoví do 48 hodin. 

Jaká onemocnění se dají léčit léky z krevní plazmy?

Spousta pacientů se vzácným onemocněním, jako jsou například HAE neboli dědičný emfyzém, užívá preparáty vyrobené z plazmy. Určitě mnoho lidí zná také vrozené onemocnění krevního srážení, jako je hemofilie. Těmto pacientům bez (s deficitem) faktorů krevního srážení se léky (s těmito faktory vyrobené z plazmy) podávají injekčně do žil. Bez nich jim hrozí krvácivé komplikace a často nevratné poškození kloubů. Jenom pro představu: Pro léčbu jednoho pacienta s hemofilií potřebujeme za rok až 1200 odběrů plazmy od dárců. Takže je to opravdu obrovské množství dárců, kteří musí přijít, aby jeden hemofilik měl umožněn normální život a nedošlo u něj k život ohrožujícímu krvácení.

Mám vyšší krevní tlak. Mohu se i přesto stát dárcem krevní plazmy?

Možnost stát se dárcem krevní plazmy mohou zkomplikovat různá onemocnění zájemce o dárcovství. Mohou to být jakákoliv vážná autoimunitní onemocnění, nádorová onemocnění, darovat nesmí člověk, který užívá například imunosupresiva, kortikoidy, má třeba opravdu velké potíže s dýcháním, se srdečním rytmem. Ale například zmíněný lehce vysoký krevní tlak nevadí, potenciální dárce na něj může i užívat léky. Podobně nevadí ani lehká alergie či mírně zvýšená hladina cholesterolu, na kterou daný člověk bere léky. Je ale důležité zdravotní stav každého jednotlivce posoudit individuálně, proto když k nám někdo přijde a chce darovat plazmu, vždy nejprve podstoupí lékařskou prohlídku, včetně náběru krve. Na základě tohoto vyšetření pak lékař posuzuje, zda se jedná o vhodného dárce.

Jaký je rozdíl mezi odběrem plné krve a krevní plazmy?

Odběr plné krve sice trvá kratší dobu, většinou je odebráno 450 ml do 10 minut, ale pro organismus jde o mnohem větší zátěž než odběr plazmy. Ten naopak trvá delší dobu, zhruba tři čtvrtě hodiny až hodinu, protože se odebírá přes separátor. Proto je v České republice odběr krve limitován počtem za 12 měsíců. Muži mohou darovat maximálně pětkrát a ženy, protože mají celkově méně železa, méně krevního barviva, mohou darovat maximálně čtyřikrát během 12 měsíců. Plazma se obnoví do 48 hodin a může se darovat po 14 dnech, maximální odběr je u nás povolen 25 l za rok bez ohledu na to, zda se jedná o muže či ženu. Množství odebrané plazmy závisí na váze každého jednotlivce.

Jak odběr krevní plazmy probíhá?

Přístroj, kterým krevní plazmu odebíráme, se nazývá separátor. Z jednoho žilního vpichu jde nejprve krev dárce do tohoto přístroje. Tam se buď centrifugací, nebo filtrací se oddělí plazma. Ta se potom sbírá do speciálního vaku nebo nádoby. A oddělené krvinky se společně se speciálním protisrážlivým roztokem zase vracejí zpět dárci. Takto se cykluje fáze odběru a fáze návratu, dokud se neodebere požadované množství plazmy, které se vypočítává podle váhy. Odebírá se v rozmezí od 650 ml do 890 ml plazmy. Na konci odběru ještě dárce dostane fyziologický roztok, aby ta objemová ztráta nebyla tak veliká. Může tedy dostat 250–500 ml fyziologického roztoku. Dárce proto odchází méně zatížen než po odběru klasické krve, které se odebírá 450 ml bez jakékoliv náhrady.

Mohu se k odběru plazmy či krve dostavit, i když jsem nachlazený?

Dárce by měl být zdravý, to znamená, že by neměl mít třeba ani rýmu. Určitě je také dobré, aby přišel odpočatý a vyspalý, protože u zdravého člověka, který není vystresovaný či fyzicky unavený, v podstatě není odběr plazmy ani krve zátěží. Ale pokud by to někdo podcenil, což občas vídáme například u sportovců, kteří přijdou třeba 2–3 dny po závodech a odběr už pro ně potom představuje zátěž – jsou potom zbytečně víc unavení, mohou mít i lehký pokles tlaku. Zároveň platí, že aby byla krev co nejlepší, měl by být dárce v kondici. Také není vhodné těsně před odběrem kouřit, zejména se to projevuje u odběru plné krve, protože potom krvinky přenášejí méně kyslíku.

Jsem pravidelnou dárkyní plazmy, ale diagnostikovali mi žloutenku typu A. Budu moci po uzdravení pokračovat v dárcovství?

Jestliže se jedná o infekční žloutenku typu A, můžete začít opět darovat rok po uzdravení. Podobné je to například u mononukleózy. Někdy se lze setkat s mýtem, že po onemocnění žloutenkou je dárce navždy vyřazen, ale to se týká hepatitidy typu B a C, kde v podstatě může docházet k tomu, že v krvi mohou přetrvávat inaktivované viry a mohlo by dojít k nákaze oslabených pacientů. Proto jsou dárci před odběrem testováni na žloutenku typu B a C.