Hypertermie neboli přehřátí

Z energie, která se při pohybu využívá, se 75 % mění v teplo a jen 25 % v pohyb. Tohoto množství tepla se tělo musí zbavit, což je možné několike­rým způsobem.

Nejdříve se rozšíří kožní cévy, protéká jimi více krve, která zde teplo odevzdává a ochlazuje se. Tento způsob se nazývá radiace. Jestliže současně fouká studenější vítr, je ochlazování účinnější, to nazýváme konvekcí. Protože roz­sah ochlazování závisí na velikosti povrchu těla, při zvýšení produkce tepla se výdej příliš nezvyšuje. Proto při tělesné zátěži, kdy je produkce nejvyšší, se objevuje ještě další me­chanismus, a sice pocení, který se stává rozhodující.

Za normální situace funguje regulace teploty těla doko­nale. Ale tento složitý mechanismus, odpovědný za stálou teplotu 37°C, může v řadě situací selhat.

1. Když je zevní teplota vyšší než teplota krve v kůži. Protože v tomto případě nefunguje radiace, odpadá jeden z mecha­nismů. Většinou ještě navíc svítí slunce, takže povrch těla absorbuje další teplo místo, aby se jej zbavovalo.

2. Když vlhkost atmosféry stoupne tak vysoko, že zabrání od­pařování potu z povrchu těla, snižuje se ochlazování těla. Pot se ve zvýšené míře produkuje dále, a když se v této situ­aci nedodává tělu dostatek tekutin navíc, může se vyvinout vážná porucha. Chybí voda na produkci potu a následkem toho se teplo zadržuje v těle. Zabránit dehydrataci je základ prevence vzniku poškození teplem, to jest přehřátí, vyčer­pání horkem nebo tepelnému úpalu.

3. Když jste příliš teple oblečeni, zvyšuje se zadržování tepla.

4. U některých starších osob je mechanismus regulující teplo­tu, podobně jako jiné funkce, méně výkonný. Signály ozna­mující zvýšené hromadění tepla v těle, které by měly vyvo­lat pocení a přesun krve do kůže, jsou slabé nebo centrum reaguje pomalu. Z těchto důvodů musí být starší lidé v hor­kých dnech velmi opatrní, podobně jako rodiče kojenců a malých dětí, u nich je totiž tělesný povrch ve vztahu k váze mnohem větší než u dospělých, a proto děti absorbují v hor­ku relativně více tepla než dospělí. V zimě naopak více tep­la ztrácejí, a snáze se proto podchladí..

5. Právě tak, jako je nebezpečné brát tlumicí léky při intenziv­ním podchlazení, jsou nevhodné léky, které v horku ruší čin­nost centra pro regulaci teploty. Patří sem Compazin, který předepisují psychiatři, dále léky, omezující pocení, kterých je mnoho, například antihistaminka, léky proti Parkinsono- vě nemoci, spazmolytika, léky proti křečím, bolestem žluč- níku, diuretika, na zvýšení močení, což je právě to, co nepo­třebujete. Také některé nemoci jako diabetes a srdeční choroby mohou vyvolávat poruchy v regulací teploty.

Nyní, když jste se dozvěděli, jaké problémy může vyvo­lat vysoká teplota, si probereme některé typické situace a objasníme si jak se v nich chránit a jak jim předcházet.

Právě tak jako omrzne jen špička nosu nebo může pro­chlazení postihnout celé tělo a vést dokonce i k smrti, tak i hypertermie může sahat od jednoduchých křečí z horka přes vyčerpání z horka až po tepelný úpal.

Křeče z horka dostane například atlet při intenzivní ná­maze v horku. Projevují se jako bolestivé záškuby ve sva­lech, většinou lýtkových; ale vzpěrač je může například po­ciťovat ve svalech paže. Léčení je jednoduché, doporučuje se klid, ledové obklady a lehká masáž. Předcházet jim lze snadno. Před očekávaným intenzivním výkonem se musí tě­lo zásobit dostatkem tekutin, stejně tak i po výkonu. Někteří k tomu dodávají tablety soli, což není nutné, pokud pijeme minerální nebo pramenitou vodu.

Když začíná horké počasí, trénující sportovec by měl sní­žit intenzitu tréninku a znovu ji pomalu postupně zvyšovat, protože tímto postupem může upevnit a prohloubit svou aklimatizaci na teplo. Rovněž je vhodné začínat s tréninkem brzy ráno nebo později odpoledne a navečer, trénovat v nej- větším poledním horku je nevhodné.

Při pohybové aktivitě za vyšších teplot se mohou objevit svalové křeče a vyčerpání z horka. To potkává nejen spor­tovce trénující v horku, ale i ostatní, ohroženy jsou starší osoby nebo děti. Například, když rodiče nechají dítě v uza­vřeném autě na slunci a sami odejdou nakupovat do klimati­zovaného obchodu. Porucha se projevuje závratěmi, nevol­ností se zvracením, svalovými křečemi, bezvědomím a rychlým tepem. Prevencí je zbytečně se nezdržovat v hor­kém prostředí a nepohybovat se na intezivním slunci, léčí se ochlazováním ledovými obklady, pitím studených nápojů, a zavodněním postiženého. Solné tablety nejsou nutné a u kardiaků zcela nevhodné.

Nejvážnější poruchou je tepelný úpal. Vzniká tehdy, když venkovní teplota stoupá, například nad 35°C a přitom je vy­soká vlhkost vzduchu. Porucha se projeví náhle a znamená totální selhání tepelné regulace. Začíná tím, že se postižený přestane potit, je zmatený, nedovede se orientovat, pak ná­sleduje bezvědomí a záchvat křečí. Tělesná teplota, která je při vyčerpání z horka blízko normálu, stoupá v tomto přípa­dě až nad 41 °C. Tento těžký stav vyžaduje okamžitou od­bornou péči v nemocnici, pokud je léčení záhájeno včas, může být nemocný zachráněn. Terapie spočívá v maximál­ním ochlazení postiženého všemi způsoby, jako intravenóz- ním podáváním chladných roztoků, ponořením do studené vody s kusy ledu, ledovými obklady na hlavu i ochlazová­ním proudem ledového vzduchu.

Ještě některé rady na závěr. Jak se má člověk v takové horké dny chovat?

1. Jste-li sportovec, trénujte v tyto dny nejdříve v nižší intenzi­tě, než je obvyklé a pak ji postupně zvyšujte, tím se můžete na teplo rychleji aklimatizovat.

2. Trénink by měl být prováděn brzy ráno nebo navečer.

3. Netrénujte, je-li stoprocentní vlhkost a teplota 30°C (Wet bulb globe temperature. Tato teplota se určuje pomocí vlhkého teploměru, který měří současně vlhkost a teplotu).

4. Vypijte před tréninkem nebo závodem 0,5 1 vody, nikoli ovocné slazené šťávy.

5. V průběhu delšího výkonu, to jest více než 30 minut, pijte každých 15 minut 0,2 až 0,3 1 vody.

6. Noste světlé, zcela volné oblečení.

7. Pokud možno organizujte závody mimo období největších veder.