Nejlepší a nejlevnější klimatizace: Stromy

Teplota během dne je ovlivněna především množstvím slunečního záření (slunečních paprsků). Stromy díky svým korunám mnoho slunečního záření odrážejí a část pohlcují. To, kolik slunečních paprsků listy odrazí, záleží na jejich velikosti. Borovicové jehlice odrazí jen málo paprsků, a proto je nám v létě v borovém lese tepleji než v lese listnatém. Listnaté stromy fungují jako klimatizace lépe. V korunách stromů je přes den nejvyšší teplota a teplota při zemi je nižší - díky zastínění na nic dopadne méně slunečních paprsků. A tak můžeme říct, že strom v horkých dnech přes den snižuje teplotu vzduchu ve svém okolí. Stromy dokáží ovlivnit tzv.mikroklima. U dospělého stromů o průměru koruny 10 m bylo vypočítáno, že takové ochlazení by musely udělat čtyři klimatizační jednotky o výkonech 5,6 kW. Takže docela dost ušetříme. Jediný velký strom dobře zásobený vodou chladí v létě výkonem 20 až 30 kW. Pro srovnání, klimatizace v luxusních hotelích mají výkon 2 kW.

Dále stromy ovlivňují vlhkost ve svém okolí. Když na listy stromů dopadá tolik tepla díky slunečním paprskům, potřebují se listy nějak ochlazovat. Listy tedy uvolní vodu, podobně jako když se naše kůže zpotí. Teplo ze slunce způsobí odpaření vody z listů. Tím se listy (stejně jako naše kůže pocením) ochladí. A díky tomu je pak v okolí stromu vlhčeji (např. listnatý strom s korunou o průměru 10 m vypaří za jeden teplý den 400 litrů vody - přibližně dvě plné vany vody). Koruna vzrostlého listnatého stromu má listovou plochu kolem 1 600 m2. Na každém čtverečním milimetru z této plochy se nachází 50 až 100 průduchů, které regulují vypařování vody při „dýchání“ stromu.

Strom dokáže díky kořenům získat velké množství vody z půdy. Pokud má dostatečný přísun podzemní vody, působí ve svém okolí jako velmi účinná klimatizace, která v horkých dnech ochlazuje a zvlhčuje. Strom nefunguje jako houba, která vodu nasaje a nepustí, ale spíš jako zvlhčovač, který vodu přemění na vodní páru a zvlhčuje tak okolní vzduch. V krajině bez stromů se většina slunečního záření přemění na teplo a nezalesněné plochy se tak v horkých dnech přehřívají.

Výhody stromové klimatizace:
Tato klimatizace nepotřebuje ke svému provozu elektřinu
Má automatickou regulaci a výkon až několik desítek kilowattů
Běží na bezplatný  solární pohon
Má nehlučný chod, dokonce pomáhá snižovat hladinu hluku.
Celý strom je recyklovatelný
S minimální údržbou vydrží desítky až stovky let. Je to klimatizaci na celý život.
V létě aktivně chladí i mechanicky stíní, zvlhčuje, případně také v přiměřeném množství uvolňuje příjemné aromatické látky.
V zimě jako větrolam chrání před studeným prouděním vzduchu a snižuje náklady a vytápění. Úspory energie mohou dosáhnout 10-50%.
Neprodukuje žádné zplodiny ani odpad, naopak dokáže zachycovat prach a CO2.
Má několikrát vyšší maximální výkon než obvyklá klimatizační zařízení, která jsou dražší řádově o desítky až stovky tisíc korun, a navíc spotřebovávají elektrický proud.
Na rozdíl od běžných klimatizačních zařízení, která pracují podobně jako chladničky (uvnitř chladí a vně teplo uvolňují) toto zařízení vázané teplo uvolňuje v chladné části dne a na chladných místech. Vyrovnává tím teplotní rozdíly.
Strom pracuje zcela zdarma!
Strom dále poskytuje kyslík, příbytek, popř. potravu pro ptáky, hmyz a další živočišné a rostlinné druhy.
Strom je zároveň estetickým prvkem v krajině, obci či na zahradě.
Strom svými kořeny pomáhá zpevňovat půdu a zadržovat v ní vodu.

Stromy s  rychlým růstem: Javor (rychle roste,  neláme se - např. Acer sach. 'Laciniatum Wieri'), hloh (Crataegus laev. 'Paul's Scarlet'), dub (např. Quercus palustris), platan, vrba, ořech, třešeň, topol osika (není vhodný přímo k domu, jelikož se dost láme)...

Vysadit co nejdříve strom na pozemku, kde chcete stavět, může být ten nejlepší nápad, který v budoucnu oceníte. Listnaté stromy se hodí na jižní stranu (v létě clovní, v zimě po opadání listí propouštějí světlo). Na severní stranu se více hodí neopadavé jehličnaté stromy, které budou v zimě působit jako větrolam. Stromy by se měly též vysazovat na obecních pozemcích, na parkovištích, v areálu továren, škol, nemocnic, domov důchodců, úřadů či kolem skladů  - prostě všude tam, kde vznikají tzv. horké ostrovy - zastavěné plochy, které se ohřívají více než okolní krajina. Např. město Toronto v rámci programu Toronto Green Standart požaduje na pět nových parkovacích míst vždy vysadit jeden vysoký strom. Každý nový projekt bude muset mít na 40% zeleň, kde na každých 66 m2 bude připadat jeden strom poskytující stín - více na. https://www.toronto.ca/wp-content/uploads/2017/11/9297-City-Planning-Tor...