PEKARNA U ZLATE MAMY

Jako v kleci se z nás cítil asi každý. Né každý se ale umí z té klece dostat. Ať už zlaté, nebo nezlaté. Někoho v té kleci drží strach. Někoho třeba to "zlato".
Pocit svobody, klidu a samostatného rozhodování stojí za to se z té klece vymanit.

Taky se někdy cítíte jako v kleci? Máte sice skvělého partnera, ale ten by nejradši všechno dělal jen s vámi? Co to znamená přilnout jeden k druhému a zbývá nám tak prostor pro naši osobní svobodu? Je vůbec dobré neumět si představit život bez jiného člověka a absolutně si důvěřovat? A je dobré nechávat si zadní vrátka?

Stavíš pro mě vzdušný zámek
Připadám si v něm jak ve zlaté kleci
Jedinou útěchou je mi spánek.
V něm jsem volná, mohu mřížemi utéci.

A toulat se volně jako pták,
nemuset tvářit se tak,
jak ty jsi si to vysnil
a za to,že to tak není jsi mě plísnil.

Jsem jaká jsem, neměň mě stále.
Nelámej mi křídla, už zlámal jsi mi duši.
Tvůj zámek je tíha na hrudi a dusí.
Už změnil jsi mi svět ke svojí slávě.

Už zmizel mi úsměv ze tváře,
nemám radost v srdci.
Máš roli šikovného loutkáře,
Už není tak krásný, jako na tvých náčrtcích.

Život je nejen složitý, ale i čím dál tím více nebezpečný.

Život píše romány a bohužel né vždy s dobrým koncem.
Včerejší Nebezpečné známosti byly zase plné emocí a k zamyšlení.
Vyrůstali spolu, vzali se, měli děti a najednou velký obrat. Manžel zjistil, že jeho orientace se ubírá jiným směrem. A postavil tu manželku před velké rozhodnutí.
To, že jí řekl během těhotenství že se zamiloval, se mi vůbec nelíbí.
A vůbec nezávidím jeho ženě jak se se vším vyrovná, protože je manžel nemocný. RS.
Opustí jej? Myslím si, že tady zvítězí láska. Té ženy, která s ním má děti, pořád jej miluje a oba milují své děti.
Na velký ohlas diváků bude TV Barandov zveřejňovat, jak vše dopadlo, nebo pokračuje.

Život je někdy složitý a postaví nás před těžké rozhodování.

A jeho Melody Makers. Přesouvá své vystoupení.
Swing, step, staré melodie. Docela ráda si je někdy pouštím.
Prostě umí.

Přečetla jsem si životopis Ondřejovy maminky. Taky to neměla lehké a zase nám zůstane jen ve vzpomínkách.

Nemoc si nevybírá a málokdo umřeme zdravý. A když už je život ohledně nemoci jen zátěží, je lépe odejít. Bude to lepší pro nás i pro naše nejbližší.

Zemřela Libuše Havelková.
Dožila se krásného věku 92 let.
Maminka Ondřeje Havelky, herce, hudebníka. Babička z Kouzelné školky...

Po zhlédnutí včerejších Nebezpečných vztahů jsem se zamyslela nad pojmem MATEŘSKÁ LÁSKA.

Milujeme všechny své děti stejně?

A taky jsem se zamyslela nad vyslovením psycholožky - Láska k blízkým je hlubším citem, který potřebuje určitý čas.

Matka miluje své dítě od prvního okamžiku a není nic silnějšího než mateřská láska. Taková je obecná představa toho, jaké city panují mezi matkou a dítětem. Ale podle odborníků není mateřská láska žádný převratný vynález přírody, ani není tak automatická a jistá, jak si často myslíme. „Láska k blízkým je hlubším citem, který potřebuje určitý čas. Mávnutím proutku toho vzniká hodně, ale taková představa o lásce je iluzí,“ říká psycholožka Lenka Čadová.

Včerejší Nebezpečné vztahy ukázaly, mateřskou lásku znásilněné ženy. Je mnoho věcí, které nám zůstavají na srdci ale pořád tvrdí Honza Musil, jde o komunikaci. Ale je to někdy tak těžké...

Tak tento pořad na TV...K tomu navazuje citát :
Dvacet let jsme žili já a má žena velmi šťastně, a potom jsme se seznámili.“
I v manželství někdy poznáme, že jsme si vzali jiného člověka. Ale to bylo těmi růžovými brýlemi. :-)Proto jsem pro to, aby se lidé brali až po dlouhé známosti. Nebo vůbec. Nač mít papír na lásku? V dnešním světě to má taky své výhody. Pryč je doba, kdy bývaly dvacetileté maminky. Doba je jiná a i když divoká, do chomoutu se nespěchá.
Málokdo začíná tak jako my. Ano, taky ty sociální jistoty jsou pryč. Ale to jsem zase jinde.

Tak tento pořad na TV Barandov skvěle vedený Honzou Musilem, mi po dlouhé době sedl.
Lidské vztahy. A nebezpečné. Vypovídají taky o tom, že člověka, kterého máme vedle sebe po boku léta, vlastně neznáme, nebo i když si všichni o někom myslíme to nejhorší, vše je jinak. Mooc tento pořad doporučuji.
Jen někdy uvažuji o tom, jestli má tato televize možnost nahlédnout třeba do lékařských spisů, nebo nějak nevěřím třeba detektoru lži. Ale snad mají vše právně podložené.

4 vejce
1 hrnek cukru
1/2 hrnku oleje
1/2 hrnku mléka
2 hrnky polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
náplň
500 g tvarohu
2 vejce
3/4 hrnku cukru
1 vanilkový cukr
podle potřeby mléko
povidla
trochu rumu
trochu skořice

Nejdřív si připravíme náplně. Tvaroh rozmícháme s vejci a cukrem, podle potřeby přidáme mléko, neměl by být moc řídký. Povidla smícháme s rumem a skořicí.

Ušleháme sníh z bílků a špetky soli. Žloutky ušleháme s cukrem, přidáme mléko s olejem, mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec vmícháme sníh. Těsto nalijeme na plech vyložený papírem na pečení.

Nastříkáme na ně mřížku z tvarohu pomocí cukrářského pytlíku nebo pevného sáčku s ustřihnutým růžkem a do vzniklých čtverečků dáme hromádku povidel (můžou být i kousky ovoce).

Vložíme do trouby vyhřáté na 180°C a pečeme asi 25 minut (já zkusím špejlí). Tvaroh a povidla se během pečení částečně propadnou do těsta.

250 g masla
4 vajcia
2 šálky cukru
1 vanilkový cukor
2 biele jogurty
200 g maku mletého
2 šálky polohrubej múky
štipka škorice
Poleva:
250 g práškového cukru
rum podľa potreby

Postup prípravy
1. Krok

jednoduchá príprava..všetky suroviny na cesto si zmiešame a vylejeme na plech vyložený papierom na pečenie..
2. Krok Pečieme pri 175 °C cca 30 minút..Pripravíme si medzitým polevu..Cukor dáme do misky a za stáleho miešania pridávame podľa potreby rum..Musí vám vzniknúť hustá poleva ktorá sa potom vyleje na mierne vychladnutý koláčik...

Tak k té mé ranní kávě bych si teda tohle určitě dala. Založím si tyto recepty a vyzkouším. Na makové je ujetá vnučka, je po tatínkovi nejen podobou.:-)Tak potěším oba. A dám sem později další recepty, které jsem vyzkoušela a dělávám. Jsou z netu a myslím si, že jsou známé. Ale proč tu dobrotu dále nešířit.
Zase dojdi smajlíku.:-)

Venku se ochlazuje, tak nějak to má být, vše má mít svůj řád. Ten skok ze zimy do léta přírodě nesvědčí. A ani nám, jsme součástí přírody.
Kafe dopito, přeji hezký den.

Na upečený makovec rozetřeme citrónovou polevu a necháme zatuhnout....

POTŘEBNÉ PŘÍSADY:

30 dkg mletého máku ( nejlépe mletý a ochucený mák - na váhu )
25 dkg hrubé mouky
skořice
5 dkg cukru ( v případě již ochuceného máku, pokud budete mít mletý mák neochucený, dejte 15 dkg cukru )
špetička soli
prášek do pečiva
2 vejce
mléko dle potřeby - cca 1/2 L
POLEVA

cukr moučka
2 lžíce horké vody
šťáva z 1 citrónu
POSTUP PŘÍPRAVY:

Mák, mouku, cukr, skořici, PDP a sůl smícháme a přidáme žloutky a mléko. Promícháme a lehce vmícháme sníh z bílků. Vložíme do předem vyhřáté trouby ( já peču na 200°C ) - necháme péct jen tak dlouho, aby se na makovci neutvořily hnědé skvrnky - byl by pak vysušený, takhle bude krásně vláčný a rozplývá se na jazyku. Peče se pouze 10 minut - 1/4 hodinky....

Pudinkové řezy s ovocem
Těsto:
500 g hladké mouky
200 g cukru moučka
1 prášek do pečiva
250 g hery
1 vejce
1 žloutek
2 vrchovaté lžíce zakysané smetany
2-3 lžíce kakaa
Náplň:
1 l mléka
3 pudinkové prášky (různé)
cukr( dle chuti)
ovoce (různé)
Postup:
Z uvedených surovin vypracujeme těsto, rozdělíme na 2 stejné poloviny a necháme chvíli odpočinout v chladnu. Uvaříme hustější pudink. Na pečícím papíře rozválíme jedno těsto a přeneseme i s papírem na plech. Nalijeme a rozetřeme horký pudink, poklademe ovocem. (Broskve, jablka a jiné větší kousky ovoce je lepší dát dolů a pudink nalít na ně.) Rozválíme druhé těsto a pomocí válečku přeneseme na pudink s ovocem. Pečeme v předehřáté troubě na 170°C. Řezy krájíme, až dobře vychladnou.

Počasí zase láme rekordy, ale má se ochladit a dokonce někde i nasněžit. A u nás začínají kvést magnolie. Jinak máš pravdu, vzpomínat na vše co se dá, může se nám stát, že díky nemoci o ně přijdeme. Takže vzpomínky, ale ty hezké.
Jistě budou i na Věru Špinarovou. Nebyla sice rodačka z Ostravy, ale byla Ostravaky milována. Byla spjatá s Ostravou a počet lidí který se s ní byl rozloučit mluví za vše.
Někteří jsou oceňování až po smrti. A nemůžu si odpustit poznámku, že měla stát u prezidenta místo D. Hůlky. Vyznamenání si zasloužila, ale možná by o něj ani nestála. Tak ji nechme odpočívat, vzpomínky zůstanou.

Přeji krásný den.Moje srdce pláče nad hztrátou mé nejoblíbenější zpěvačky:-/. Takový hlas, ta duše prostě člověk se srdcem na dlani a s hlasem od Boha.
Znebe se lije voda , včera jsem si říkala,že dlouho nepršelo. Začala vedra a to pro moje zdraví není nic moc. Takové to jarní sluníčko co mne nabije se někam vytratilo. V bytě třicet stupňů a to je duben:-/.
Nějak moc vzpomínek z dětství nemám, ale sem tam se mihnou . Vytěsnila ,nebo spíš se snažím vytěsnit bolestné vzpomínky a tech krásných zůstalo opravdu jen pomálu:-(.
Ale ráda na ty pěkné zazpomínám.
Bezdomovci, ach jak mi je jich líto, i když se válejí opilí na lavičkách, který z nich třeba za mlada chlastal? Třeba až ta situace kdy o vše přišel ho dohnala. Po celém světě jsou bezdomovci a stále jich přibývá. Vadí mi jejich žebrání na chlast když jsem jednomu řekla at počká,že mu dojdu do marketu pro chleba jídlo tak mi řekl ať si strčím žrádlo do prdele. Tak jsem si ho tam strčila a šla jsem.
U nás u nemocnice je jedna žebračka už o ni píšou i v novinách a jeden žebrák. Ona pěkný drdol, čistá a o hulce on čistě oblečený a upravený. Ona chodí od auta k autu a od člověka k člověku a už je známá firma. Netají se, že je žebračka. To on on se k vám přikrade a začne prosím vás, jsem doktor tady z nemocnice nebo tady z poliklinyky potřebuji aby jste mi pujčili na benzím došel mi benzín a peníze jsem si zapoměl doma. Tady máte občenku a pomožte mi. Kolik lidí takhle už napálil "pan doktor". Toho jsem hnala žebrá o sta až tisíce korun, té žebračce jsem dala padesát , dvacet, ale pak už ne. Žebrání není snaha se z té situace dostat:-((( a žebrání na to abych se ožral už vůbec ne. Tak to muj názor a moje poznatky.
Jdu mějte se krásně a vzpomínejte na vše jak se dá. Vzpomínky jsou zatím jasné, může se nám stát, že o ně díky nemoci přijdeme:-(.

Mateřská školka. Škola.
Porovnávám, ne výuku, ale vybavení. Dříve nevýrazné třídy, dnes plné barev.
Vzpomínám si na naší třídu, vzadu jsme měli skříň se sešity a základní věci potřebné k výuce, které jsme si běžně mohly vzít, nástěnku s puntíky. Černými se to jen hemžilo :-)
Dřevěné lavice, pamatuji i ty, kde byl kalamář.:-)
Dnes třídy plné barev s okny polepenými obrázky. Barevné lavice, židle, stěny. Místo povinného kolečka při hlavní přestávce můžou děti vyběhnout na hřiště. Tak jsem zase u vzpomínek, ale i porovnávání.

„Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“

Při jarním procházení není možné se vyhnout taky tomu, co možná nechceme vidět. Mají totiž jiný problém.

Bezdomovec.
Seděl na busové zastávce, špinavý, fousatý. V ruce si srovnával nasbírané cigaretové nedopalky. zabalil je do letáku a přiložil do igelitky.
Jiný mě kdysi na zastávce žádal o dvacku. U obchodu vás žádají o peníze na jídlo, za peníze si však koupí krabičák. Z kontejnerů vybírají vše. Většinou to, co se dá ještě zpeněžit.
Proč to píši? Známe to, vidíme to. Odsuzovat tyto lidi? Bezdomovcem se může stát každý z nás. Někdy k tomu stačí tak málo. A né každý se umí znovu postavit na vlastní nohy, né každý je silný. Takže tu vložím kopírku a půjdu do života. Večer se vrátím a ulehnu do čisté postele s vědomím, že můžu spát jak dlouho chci a že mám plnou ledničku.

Příčiny bezdomovectví jsou různé. Je to například: ztráta zaměstnání či bydlení, nízká úroveň životního minima, nedostatek cenově dostupného bydlení, zadluženost, rozvod či rozpad rodiny, rozchod partnerů žijících spolu "na hromádce", otřesné rodinné podmínky

(týrané či sexuálně zneužívané ženy nebo děti, ženy či děti alkoholiků...), psychické a citové zhroucení, odchod z dětských domovů, kde mladí lidé nemohou po vyučení a dosažení plnoletosti dále zůstat, propuštění z vězení, smrt někoho blízkého, osamělost, nesamostatnost, stáří, dlouhé čekací doby na umístění v domově důchodců, mentální retardace, fyzická či psychická choroba, alkoholismus, drogy, hráčství či jiná závislost, uprchlictví, migrace...