Uchování kmenových buněk pro děti
Podle odborníků není daleko doba, kdy se budou kmenové buňky získané z pupečníkové krve běžně využívat k léčení mnoha nemocí.
"Věřím, že se lékařské vědě už v nejbližších letech podaří prokázat, že kmenové buňky získané z pupečníkové krve lze s úspěchem využít při léčení Alzheimerovy choroby, cukrovky, onemocnění jater, Parkinsonovy choroby či mozkových mrtvic," prohlásil předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vít Unzeitig.
Celková cena odebrání a zmrazení kmenových buněk z pupečníkové krve, které zdravotní pojišťovny nehradí, je 39.375 korun. Z toho 12.000 stojí laboratorní testy a přeprava krevního vzorku do laboratoří společnosti v Bruselu. Laboratorní zpracování a oddělení kmenových buněk přijde na 17.875 korun. V celkové částce je zahrnut i poplatek 9500 korun za skladování po dobu prvních dvaceti let.
Zástupci firmy ujišťují, že rozhodně nejde o komerční záležitost. Částka, která už zahrnuje devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty, podle nich kryje pouze náklady.
Veberová je přesvědčena o tom, že zájem o tuto službu poroste. "Jsme optimisté a klademe si za cíl, že kmenové buňky pro své děti bude uchovávat 800 až 900 maminek ročně," uvedla.
Profesorka Eva Syková z Akademie věd ČR vidí ale problém v tom, že se zájemce o zpracování a zmrazení pupečníkové krve pro budoucí využití za poplatek od soukromých společností nedoví, že mu může stejně posloužit například krev z kostní dřeně. Společnosti mu také slibují něco, co stále není prokázáno. "Měl by vědět, že to může mít cenu, ale také nemusí," uvedla. Připustila, že svým způsobem o způsob podnikání jde.
V České republice existuje i veřejná banka pupečníkové krve, jejímž zakladatelem je lékař Ústavu hematologie a krevní transfúze Petr Kobylka. Matky po porodu do ní dobrovolně darují pupečníkovou krev, aby jednou pomohla někomu, kdo léčbu bude potřebovat. Banka nabízí štěpy připravené k transplantaci i k mezinárodní výměně přes informační systém českého registru dárců kostní dřeně.
Zatímco kolem využitím pupečníkové krve etické pochybnosti v podstatě nejsou, v názoru na to, zda je etické používat k léčení například buněk z embryí, odborníci nejsou jednotní.
První banka embryonálních kmenových buněk na světě zahájila provoz letos v květnu v Británii. Oponenti označují výzkumy na embryonálních buňkách za neetické a banku odsuzují jako skladiště mrtvých dětí. Podle nich vyjímání kmenových buněk z lidských embryí porušuje lidská práva zárodků. Londýn se kvůli bance dostal do rozporu i s Washingtonem, protože prezident George Bush v srpnu 2001 podepsal nařízení, které omezilo přidělování federálních fondů výzkumům pracujícím s embryonálními kmenovými buňkami.
Kmenové buňky mají schopnost přeměny v jakoukoli buňku či tkáň. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto buňky nabízejí pravděpodobně revoluční cestu, jak léčit nemoci a napravovat poškozené tělní tkáně tím, že dokáží nahradit nemocné buňky. K tomu, aby se skutečně zjistilo, jak tento mechanismus přesně funguje, bude však podle odborníků potřeba ještě dlouhý výzkum.
Václav Hrníčko - ČTK
Komentáře
kmenové buňky z pupečníkové krve se dají použít pro obnovu zničené krvetvorby po chemoterapii. Pokud bude v léčbě glioblastomu nutné použít ozařování nebo chemoterapii, dojde pravděpodobně také k poškození kostní dřeně. V tomto případě je vhodné použít autologní(vlastní)pupečníkovou krev. Více informací je na www.cordbloodcenter.cz
- Odpovědět
Pošli odkaz